"Zlín musí projít dramatickými změnami, protože byl postaven jako průmyslové město. Jenže žijeme v globálním světě a tohle období je už dávno pryč," říká čtyřiaosmdesátiletá Baťová v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES.
O dvanáct let staršího Tomáše Baťu, syna zakladatele moderního Zlína, si vzala jako devatenáctiletá dívka ze Švýcarska. Ke Zlínu má podle svých slov zvláštní vztah. Možná za to může fakt, že jej poprvé navštívila až při triumfálním návratu Tomáše Bati mladšího po revoluci v prosinci 1989.
"Zanechalo to ve mně neuvěřitelný zážitek. Nejdřív jsme přijeli do Prahy, kde jsme viděli tisíce lidí na Václavském náměstí. Pak jsme zamířili do Zlína, kde visely cedule Gottwaldov, byl tam například i cestovatel Zikmund a další lidé a spontánně tam dávali nápis Zlín. To bylo prostě neuvěřitelné," líčí.
Návrat do rodného města byl obzvlášť citlivým zážitkem i pro Tomáše Baťu. Od roku 1946 žil se Sonjou v Kanadě a poté, co se k moci dostali komunisté, pro něj Československo na dlouhá léta přestalo existovat.
"Víc jak čtyřicet let o své rodné zemi vůbec nemluvil. Nechtěl, aby s ním o tom mluvili třeba kolegové v práci, když netušil, zda se sem někdy vůbec vrátí. Část jeho srdce byla vždycky tady," poznamenává jeho manželka.
Přesto už se do Zlína Baťové natrvalo nikdy nevrátili. "Oba s Tomášem jsme věděli, že doba se příliš změnila," říká Baťová.
