Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Raška, Baťa, Zátopek, Karafiát. Podívejte se na náhrobky slavných

  18:05aktualizováno  18:05
Letící skokan na lyžích coby symbol Jiřího Rašky, elektromotor odkazující k dílu Josefa Sousedíka nebo jednoduchý hrob Tomáše Bati. Tak vypadají místa posledního odpočinku významných lidí Zlínského kraje. Zvláště o Dušičkách jsou hojně navštěvována.

RAŠKA. Pískovcová plastika, jež zdobí hrob frenštátského rodáka Jiřího Rašky, vznikla v dílně sochaře Miroslava Rybičky z Jistebníku na Novojičínsku. Připomínat má Raškův vítězný olympijský skok na hrách v Grenoblu. Jeho urna byla na Slavíně uložena v září 2012. Kromě něj a Zátopka tam hrob má i další olympijský vítěz, diskař Ludvík Daněk. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Jeho jméno nezdobí žádné sportovní rekordy, není zapsáno u vynálezů a objevů, nezůstaly po něm obrazy, knihy ani filmy. Byl to však vlastenec a statečný muž, který po atentátu na Heydricha ukryl parašutisty v kryptě pražského kostela, i když za to zaplatil vlastním životem.

Hrob pravoslavného kněze Vladimíra Petřeka se nachází na Valašském Slavíně, čestném pohřebišti osobností, jež jsou provázány s tímto regionem.

Fotogalerie

„Na náhrobku jsou ruce, které symbolizují pomoc, a ostnatý drát coby připomínka mučednictví. Je to symbolický hrob, nacisté tělo spálili, a kde skončil popel, se neví,“ připomněl etnograf Daniel Drápala z brněnské Masarykovy univerzity.

To je ale hodně výjimečná situace. Pracovníci rožnovského Valašského muzea v přírodě, v jehož areálu se Slavín nachází, totiž chtějí, aby hroby byly skutečné. Lidé tam nemohou být pohřbeni do země, ale jsou tam ukládány urny s jejich popelem.

Symbolický hrob má ve skanzenu kupříkladu ještě vynálezce a odbojář Josef Sousedík, jehož nacisté zastřelili a stejně jako u Petřeka se neví, kde jeho ostatky skončily, a dále tvůrce Broučků Jan Karafiát.

„Ten je pohřben na vinohradském hřbitově. U nás má náhrobek, protože se jedná o osobnost, jejíž význam zdaleka překračuje hranice regionu,“ podotkla Eva Románková z Valašského muzea v přírodě.

Na podobu náhrobků skanzen vždy vypisuje soutěž

Celkem se na Slavíně nachází 43 hrobů. O tom, kdo bude na čestném místě pohřben, rozhoduje ředitel muzea spolu se svým poradním orgánem – Radou starších. Tu tvoří historici, etnografové, lidé zabývající se kulturou a sportem. Valašský Slavín má i svou knižní podobu, Knihu paměti kraje.

„Každý, kdo je pohřben na Slavíně, je v této krásné vyřezávané knize zapsán. A navíc také lidé, kteří měli vztah k regionu, ale hrob tady nemají, například František Bartoš nebo Dušan Jurkovič,“ připomněla Románková.

Na podobu náhrobků vypisuje muzeum soutěž. Pak už jen záleží na tom, jak si umělci s příběhem každého člověka poradí.

Myšlenka na vybudování čestného pohřebiště vznikla v 60. letech minulého století. Prvním pietním aktem bylo přenesení ostatků valašského muzikanta Janka Pelára z Pržna v říjnu 1969.

Turisté, kteří zamíří do skanzenu, se u hrobů nacházejících se v sousedství kostela sv. Anny často zastaví. „Pokládají tam svíčky, i když se to nesmí. V areálu muzea je zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm. Naštěstí jsou dnes už svíčky často dobře zabezpečeny,“ poznamenala Románková.

O hrob Týrlové se stará město

Valašský Slavín je v regionu ojedinělý, takto ucelené pohřebiště významných osobností je právě jen ve skanzenu, i když čestné hroby se nacházejí i na jiných hřbitovech.

K nejnavštěvovanějším místům posledního odpočinku patří hrob Tomáše Bati na Lesním hřbitově ve Zlíně, který Baťa založil a sám byl na něm teprve druhým pohřbeným. Návštěvníky často překvapí svou skromností.

„O Baťův hrob se lidé zajímají nejvíce, následuje Karel Zeman a Hermína Týrlová. Ptají se také na hrob Luďka Čajky nebo Karla Rachůnka. Návštěvníci hřbitova se na těchto místech zastavují, třeba jen v tichosti postojí, někdo zapálí svíčku nebo dá kytičku,“ popsal ředitel Pohřebnictví Zlín Milan Macura.

O tato místa posledního odpočinku se starají rodiny, výjimkou je hrob Hermíny Týrlové, o nějž pečuje město prostřednictvím Pohřebnictví Zlín.

„Žádný hrob významné osobnosti nezůstane bez údržby. Pokud už není nikdo z rodiny, dá radnice pokyn nám a my péči převezmeme. Konkrétně u paní Týrlové jsme obnovovali pozlacený nápis, při výročí narození a úmrtí na něj dáváme kytičku,“ popsal Macura.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva

Zlínská radnice slaví dílčí vítězství ve snaze o kontrolu hospodaření Bytového družstva Podlesí. Jeho předseda Pavel Sekula tvrdí, že tato kauza je jen...  celý článek

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.