náhledy
RAŠKA. Pískovcová plastika, jež zdobí hrob frenštátského rodáka Jiřího Rašky, vznikla v dílně sochaře Miroslava Rybičky z Jistebníku na Novojičínsku. Připomínat má Raškův vítězný olympijský skok na hrách v Grenoblu. Jeho urna byla na Slavíně uložena v září 2012. Kromě něj a Zátopka tam hrob má i další olympijský vítěz, diskař Ludvík Daněk.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
SVOBODA. Bývalý československý prezident Ludvík Svoboda zemřel v roce 1979 a urna s jeho popelem byla uložena v památníku na Žižkově. O 14 let později pak byla přenesena do rodinné hrobky Svobodových na hřbitově v Kroměříži. „Kolem je dlažba přivezená z Dukly,“ uvedl vedoucí provozu kroměřížských hřbitovů Karel Hickl.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
PETŘEK. Hrob Vladimíra Petřeka na Valašském Slavíně je jen symbolický. Pravoslavného kněze, který skrýval parašutisty, nacisté 5. září 1942 popravili. Kde skončil jeho popel, se neví. Válku přečkala jeho manželka a dcera, snad díky tomu, že žily v odloučení. U jeho hrobu se na výročí smrti konává i za účasti dcery ekumenická panychida.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
ZEMAN. Místo posledního odpočinku režiséra Karla Zemana se nachází na zlínském Lesním hřbitově, jen pár set metrů od filmových ateliérů, kde vznikala jeho díla, jež dodnes obdivuje celý svět. „Jedná se urnový hrob, o nějž se stará rodina,“ uvedl ředitel Pohřebnictví Zlín Milan Macura. Na stejném hřbitově odpočívá i režisérka Hermína Týrlová.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
SOUSEDÍK. Vedle Petřeka je Josef Sousedík druhým člověkem pohřbeným na Valašském Slavíně, u nějž se neví, kde skončily jeho ostatky. Jeho hrob je jen symbolický. Nacisté ho zastřelili v prosinci 1944. Kamenný náhrobek z dílny sochaře Miroslava Machaly představuje řez elektromotorem a nese nápis Josef Sousedík, valašský Edison a vlastenec.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
KARAFIÁT. Dvacet let působil reformovaný farář a spisovatel Jan Karafiát v Hrubé (dnes Velké) Lhotě. Valašská vesnice mu poskytla klid k vydání Broučků, které zná už několik generací dětí. Zemřel v roce 1929 v Praze ve věku 83 let a pochován je na tamním Vinohradském hřbitově. Na Valašském Slavíně má jen symbolický hrob.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
BAŤA. Lesní hřbitov založil Tomáš Baťa v roce 1931 a už o rok později se stal teprve druhým na něm pohřbeným. Návštěvníky často překvapí, jak prostý je hrob zakladatele světového obuvnického koncernu a moderního Zlína. Vystihuje ale jeho podstatu, Baťa si na žádné zbytečnosti nikdy nepotrpěl. „Kolem je elipsa šesti dalších hrobů, v nichž leží jeho rodiče, pilot Brouček nebo ředitel závodů Josef Hlavnička,“ řekl ředitel Pohřebnictví Zlín Milan Macura. V hrobce na Lesním hřbitově odpočívá vedle Tomáše i jeho žena Marie, která zemřela v roce 1954 na Bermudách. Její ostatky přivezl syn Tomáš do Zlína v roce 1993. Náhrobek tam má i on, pohřben však byl v roce 2008 v kanadském Torontu, kde rodina žila.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
ZÁTOPEK. Když se sochař Petr Novák z Jaroměře pustil do výroby náhrobku pro čtyřnásobného olympijského vítěze Emila Zátopka, vytvořil jej z kamene ze Vsetínské Bečvy. Jsou to dva kamenné oblázky, jeden s reliéfem běžícího atleta a druhý prázdný. Jeho žena Dana, která urnu s ostatky svého manžela přinesla k pohřbení na Valašský Slavín, již dříve uvedla, že druhý kámen z Beskyd je připraven pro její jméno. Zátopek zemřel v listopadu 2000, urna byla na čestném pohřebišti uložena v červnu o rok později. Slavný atlet si vždy přál být na Slavíně pohřben. Pietního aktu se tehdy účastnil i zástupce finského velvyslanectví, který přivezl část základního kamene, kamínky a trávu ze stadionu v Helsinkách, kde rodák z Kopřivnice získal tři zlaté olympijské medaile.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
Když v roce 1990 po nešťastném nárazu na mantinel zemřel zlínský hokejový obránce Luděk Čajka, tisíce lidí se s ním loučily u zimního stadionu, který dnes nese jeho jméno. Pohřben byl na Lesním hřbitově.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
BUCHLOVAN. Celý život prožil Bedřich Beneš Buchlovan na Slovácku, proto nepřekvapí, že na hřbitově v Uherském Hradišti-Mařaticích je i pohřben. Po studiu působil v Buchlovicích, a tak si ke jménu přidal přídomek Buchlovan. Svou profesi spojil s uherskohradišťskou knihovnou, která dnes nese jeho jméno. Zemřel v roce 1953.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
ŠPIDLÍK. Po své smrti byl kardinál Tomáš Špidlík uložen do mramorového sarkofágu ve velehradské bazilice, kde se nachází také hrob dalšího významného duchovního, arcibiskupa Stojana. Špidlík, který byl uznávaným teologem a přítelem papeže Jana Pavla II., zemřel v dubnu 2010 v Římě. Po roce byla dokončena výzdoba jeho sarkofágu.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
LOUDONI. V sousedství městského hřbitova v Bystřici pod Hostýnem se nachází další, na němž jsou pohřbeni členové šlechtického rodu Loudonů. Založil ho v roce 1885 Arnošt, svobodný pán z Loudonů, příbuzný slavného „generála Laudona“. Jeho hrob je uprostřed hřbitova, jemuž vévodí kaple. Návštěvníci se často mylně domnívají, že hrobka je i pod ní.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
ŠACH. V Holešově prožil Šlomo Sabbatai ben Meir ha Kohen, známý jako rabín Šach, posledních pět let života. Pohřben je na tamním židovském hřbitově. S osobou učence 17 .století se pojí řada legend, například že po jeho smrti nesměl rok nikdo vstoupit do jeho pracovny, kde měl rozepsanou knihu. Když tam po roce přišli, byla kniha dopsaná.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA
DRÁSAL. Kdo by čekal, že dvouapůlmetrový obr Josef Drásal bude mít v Holešově i obří hrob, bude zklamán. Důvodem je, že jeho původní hrob, v němž byl uložen, musel ustoupit v roce 1922, tedy 36 let po jeho smrti, rozšíření chodníku. Ostatky byly exhumovány, uloženy do malé rakve a zakopány v dnešním hrobě po levé straně hřbitovní zdi.
Autor: Zdeněk Němec, MAFRA