"Jsem na to zvyklý, potkám se tam s přáteli, dáme štamprli a pak jdeme dovnitř. Dáváme si i půlhodinovou rezervu, abychom si v klidu sedli," líčí Jan Mašek z Vizovic. V kostelech bude na Štědrý večer opravdu plno. I ti, kteří nejsou věřící, to totiž považují za vánoční zvyk.
A navíc Zlínský kraj drží první příčku v procentuálním počtu věřících v Česku. Ovšem jejich počet se snižuje, alespoň podle výsledků letošního sčítání lidu. Před desíti lety se k římskokatolické církvi hlásilo zhruba 290 tisíc lidí v kraji, letos už jen 144 tisíc.
"Ta čísla bych bral ale s rezervou," reagoval zlínský farář Ivan Fišar. "Kolonku s vyznáním nechalo ve sčítání nevyplněnou pět milionů lidí. A my nevíme, kam patří," podotkl Fišar a zmínil anketu Katolického týdeníku, kde třetina čtenářů ještě před sčítáním lidu tvrdila, že kolonku s vírou nevyplní.
Tak velkou neochotu lidí svěřovat se s vírou státu nečekali ani statistikové. "Důvodem je to, že lidé nemají rádi úřady a nechtějí s nimi komunikovat," řekl pro server iDNES.cz Stanislav Drápal, místopředseda Českého statistického úřadu.
"Církve jsou moc konzervativní"
Sociolog Stanislav Hampl ze společnosti STEM vidí důvod někde jinde. "Lidé víru považují za svou osobní věc, kterou nemusí státu sdělovat," odhadl. S tradičními argumenty o "ateistických Češích" Hampl příliš nesouhlasí. "Nejde o to, že by Češi neměli žádné duchovní potřeby, ale spíše o to, že nynější církve nejsou schopné tuto potřebu uspokojit kvůli svému konzervatismu nebo lpění na tradičních principech," míní sociolog.
Věřící v kraji171271 lidí ze Zlínského kraje se přihlásilo ve sčítání lidu 2011 k některé z církví. |
Věřících ale opravdu ubývá, i když zřejmě ne tolik, jak by napovídaly výsledky sčítání lidu. Občas se o zajímavá statistická data zaslouží sami faráři, jako třeba ve Valašských Kloboukách.
"V listopadu jsme měli vlastní sčítání, předem neohlášené. Srovnávali jsme to s výsledky z podobné akce před devíti lety a dopadlo to dobře," potěšilo tamního kněze Karla Janíčka. Zatímco v roce 2002 se ve Valašských Kloboukách dostali během sedmi mší ve farnosti na 1 953 věřících, letos to při stejném počtu mší bylo 1 870 lidí. Úbytek byl tedy v řádu několika procent.
"Je ale pravda, že tady na Valašsku je víra zažitá víc, většina dětí je pokřtěných a mít svatbu v kostele je normální věc," pochvaloval si Janíček. Podobná situace je také na Slovácku, tedy v dalším regionu, který je vyhlášený svými tradicemi.
