Jestliže loňský rok byl ohledně růstu mezd mimořádný a někde zaměstnavatelé přidávali i přes 10 procent, rok 2020 tak pozitivní není.
Některým podnikům ubývá zakázek, což se projevuje v nižších ziscích, současně ale potřebují udržet zaměstnance, kterých je na trhu práce nedostatek. Musejí také držet krok se státní správou, kde platy opět vyskočily nahoru. A tak znovu lidem přidávají.
Ukazatelem situace může být největší zaměstnavatel ve Zlínském kraji, otrokovická pneumatikárna Continental Barum, kde pracuje přes pět tisíc lidí. Loni zvedla mzdy o osm procent, letos o sedm. Zvyšovala i nejrůznější příplatky, včetně příspěvku na penzijní připojištění, jež se dostal na 1 500 korun.
„Chceme, aby bylo pro naše zaměstnance zajímavé sjednání penzijního připojištění. Spoluúčast zaměstnavatele jsme zavedli od roku 2000,“ přiblížil personální ředitel společnosti Continental Barum Petr Dostál.
Současně firma loni zaznamenala pokles poptávky po nákladních pláštích a nenaplnila výrobní kapacity pro osobní pláště – přesto jich vyrobila o 200 tisíc více než rok před tím.
O opatrnosti podniků svědčí i to, že většina z nich ještě neuzavřela kolektivní smlouvy s odbory, protože čekají na výsledky hospodaření za loňský rok a chtějí mít jasněji o zakázkách pro ten letošní. Pak se rozhodnou, kolik přidají. Už teď je ale zřejmé, že většinou méně než loni.
Ve Slováckých strojírnách Uherský Brod by se měly mzdy zvedat o zhruba pět procent, přičemž loni rostly o 11 procent.
„Je to dáno možnostmi společnosti na příští období. A také tím, že státní správa zvyšuje mzdy tempem, na které bohužel musíme reagovat, abychom udrželi pracovníky. To nám však ubírá na efektivnosti výroby,“ přiblížil předseda představenstva strojíren Jiří Rosenfeld.
O pět procent by si měli polepšit lidé ve vsetínské firmě Austin Detonators, která vyrábí rozbušky. Dohodu ještě nemají uzavřenou. Minulý rok přidávali 8 procent.
„Tempo ekonomiky není tak výrazné jako v období před dvěma až třemi lety, kdy mzdy rostly výrazněji,“ sdělila Markéta Klimková, která se v podniku stará o marketing. „Firmě se celkově daří podobně jako před rokem, i když ve druhém pololetí roku se ukázalo oslabení a tomu jsme museli přizpůsobit výrobní kapacity,“ doplnila.
Mzdy rostou rychleji než produktivita práce
Také ve zlínské strojírenské společnosti Tajmac-ZPS ve druhé polovině roku 2019 zaznamenali pokles zakázek.
„Zakázek je zatím dostatek na pokrytí stávající kapacity firmy, nicméně je menší jistota ohledně dalšího vývoje a vnímáme rovněž poměrně značnou nervozitu zejména v automobilovém průmyslu,“ nastínil finanční ředitel Jan Kurinec.
V Tajmacu-ZPS loni zvyšovali mzdy o zhruba šest procent, dohodu pro letošek dosud neuzavřeli.
To platí i pro strojírenský podnik TOS Hulín, kde loni přidávali pět procent. „Růst mezd určitě nebude dosahovat loňského roku,“ řekl personální ředitel firmy Michal Jansa. „V ideálním případě musejí mzdy odrážet růst produktivity práce a přidanou hodnotu. Tato rovnováha je poněkud narušena situací na trhu práce, kde jsou firmy vystavovány daleko většímu tlaku ze strany zaměstnanců, kterých je nedostatek,“ doplnil.
V České zbrojovce Uherský Brod mají kolektivní smlouvu uzavřenou do konce března, takže o růstu mezd ještě jasno nemají. Nicméně ekonomicky se firmě daří, její hospodaření zatím vypadá lépe než v roce předešlém, z čehož by měli těžit i zaměstnanci.
„Růst mezd zvažujeme v intencích růstu HDP, meziroční inflace a dlouhodobých výsledků společnosti,“ nastínil ředitel řízení lidských zdrojů České zbrojovky Josef Chovanec.
O platech se jedná i v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně, kde loni zaměstnancům vyplatili v průměru o 13 procent více.
„Garantujeme nárůst 1 500 korun na úvazek 1,0 bez ohledu na kategorii. Je to v intencích rozhodnutí vlády,“ sdělil mluvčí nemocnice Egon Havrlant.
Ekonomická situace podniků však rozhodně není špatná. O tom svědčí fakt, že loni třinácté platy a odměny vyplatil rekordní počet firem, téměř 60 procent.
„Na druhou stranu nelze neslyšet hlasy upozorňující na blížící se zpomalení ekonomického vývoje v Česku,“ poznamenal předseda Krajské hospodářské komory ve Zlíně Robert Zatloukal.
„Zatímco v poslední době rostly mzdy tempem okolo sedmi procent, produktivita práce přepočtená na hlavu vzrostla v loňském roce jen o 1,6 procenta. A je známá věc, že nutnou podmínkou růstu mezd by měla být právě zvyšující se produktivita práce,“ doplnil.
Podle něho i proto neporostou mzdy tak rychle jako dříve. „Nemyslím si, že přichází krize, ale zpomalení určitě. Je to samozřejmě různé, kontrakt od kontraktu, projekt od projektu, ale na výsledcích řady firem je už zpomalení vidět,“ všiml si Zatloukal.
Krize v roce 2008 přišla nečekaně. Teď je situace jiná. „Firmy se snaží investiční záměry rozdělit, aby je pokles nezastihl u rozpracovaných investic,“ dodal Zatloukal.
