Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzestup a pád skláren ve valašské Karolince připomíná nové muzeum

  18:53aktualizováno  18:53
Až osm stovek lidí pracovalo za dob největší slávy ve sklárnách v Karolince na Valašsku. Dlouholetou tradici sklářského řemesla, která začala v roce 1861, ukazuje zdejší nově otevřené muzeum sklářství.

Nejstarším exponátem jsou dvě karafy z roku 1860, které pamatují Salomona Reichla, zakladatele sklárny v Karolince. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Pro rozvoj Horního Vsacka měl podobný význam jako Tomáš Baťa pro Zlín. Jen místo obuvi se soustředil na sklo. Židovský podnikatel Salomon Reich založil v Karolince v roce 1861 sklárnu pod názvem Karolinina huť, kterou pojmenoval podle své nevlastní matky Charlotty.

Provoz byl zahájen 11. září 1862 a prosperující huť se stala motorem rozvoje regionu.

Fotogalerie

Na Valašsko přicházeli zkušení skláři z celé země i zahraničí a zaučovali místní obyvatele. Reich navíc zvedl životní úroveň lidí v širokém okolí.

„Dával jim práci, sponzoroval místní sirotčinec nebo školy. Fungoval zde podobný sociální program jako v baťovském Zlíně,“ řekla Lenka Denkocy, tajemnice městského úřadu a odbornice na sklářskou historii.

Nejúspěšnější živností se v Karolince, která ještě byla součástí Nového Hrozenkova, staly hostince. Skláři pracovali v těžkých podmínkách a po práci měli žízeň.

„Část mzdy se jim vyplácela v podobě alkoholu, který vypili v hospodě. V peci měli nárok i na vodu, ale pilo se hlavně pivo. Uvádí se, že za směnu sklář vypil 6 až 7 litrů piva,“ popsal karolinský místostarosta Bohumil Rožnovják.

Jenže zlaté časy skončily v roce 1900, kdy Salomon Reich zemřel. Jeho potomci hospodařili špatně, a když na konci 20. let 20. století přišla finanční krize, Reichova rodina ji neustála.

Od roku 1934 se staly majitelem Českomoravské sklárny, a. s., které byly v roce 1946 znárodněny. Tři roky nato se Karolinka spolu s Květnou staly součástí národního podniku Moravské sklárny. Poté byly začleněny pod státní podnik Crystalex.

Problémy s uplatněním výrobků na trhu

Za socialismu prosperovaly, například v roce 1981 zaměstnávaly až 800 lidí a zisk činil tehdy závratných sedm milionů korun.

Sklo z Valašska putovalo do celého světa. Ačkoliv se tuzemská ekonomika orientovala hlavně na Sovětský svaz, výroby z Karolinky mířily i na Západ, například do Německa nebo arabských zemí.

Dobrý sklář musí být jako šachista

U vitríny se svými výrobky stojí Ivan Štefánik, který ve sklárnách v Karolince...
Z Karolinky už v minulosti putovalo sklo do celého světa.

Do Karolinky jeho rodina přišla v 50. letech z Nového Boru, když byl ještě malý kluk. "Otec byl z generace sklářů, stejně jako část matčiny strany," říká Ivan Štefánik.

O tom, čím se bude živit, tak měl jasno odjakživa. "Jako malý kluk jsem tátovi nosil do práce svačinu a pak jsem zůstával v huti. Okukoval jsem, co chlapi dělají, a snil, že budu jednou jako oni," vypráví.

A splnilo se mu to. V Karolince Štefánik dělal v letech 1960–1992, pak šel do vsetínské firmy Bohemia Art Glass, rozjel vlastní společnost a deset let působil v karolinské Huti Charlotta.

Jako sklář patřil ke špičce, získal i titul v oboru umělecká řemesla. "Na tuhle práci musíte mít talent. Ve škole byl rok před námi ročník 60 lidí a vyšel z nich jeden dobrý. Nás bylo třicet a z toho jsme byli špičkoví jen dva," popisuje.

Na roky strávené v Karolince vzpomíná rád. V peci tehdy bylo dvanáct dílen po šesti lidech. "Stali se z nás kamarádi, každý si viděl až do kuchyně," vypráví Štefánik.

Pracovalo se většinou od půl páté ráno do poledne. "U pece je šedesát stupňů, fyzicky to bylo hodně náročné. Kdo to neuměl, nadřel se. Sklo je totiž jediná hmota, která se vám při zpracování brání. Dobrý sklář se musí vejít do několika vteřin. Je třeba být předvídavý jako šachista, ten taky přemýšlí několik tahů dopředu," naznačil Štefánik. Dnes už se většina výrobků ze skla vyrábí sériově a pomocí strojů. "Sklenička vyjde z fabriky za 3–4 koruny a v obchodě stojí 15 korun včetně DPH a marže. Ručně dělanou byste naopak koupili za dvě stovky," říká. "Ale pořád platí, že kdo má peníze, chce originál. A ten se dělá ručně."

Štefánik už je dnes v důchodu, ale spolupracuje se sklářským mistrem Jiřím Šuhájkem ve Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí. V muzeu v Karolince má celou vitrínu se svojí tvorbou. "Pomáhal jsem i zařadit některé exponáty do historického období. Muzeum je nádherné, moc se mi líbí," usmál se.

„Když po revoluci padl východní trh, situace byla obtížná. Sklárny byly navíc předlužené,“ podotkl Rožnovják.

V 90. letech dávaly sklárny s navazujícími provozy práci až 1 200 lidem, už tehdy ale začínaly potíže. „Chyba se ovšem stala jinde než v Karolince,“ naznačila Denkocy.

Problémy s uplatněním výrobků na trhu vyvrcholily v roce 2005. V dubnu firma zastavila hutní výrobu skla a došlo k velkému propouštění. Rok poté skončila i menší karolinská sklárna Huť Charlotta.

Pro obyvatele města to byl šok. Na práci ve sklárnách i přidružených živnostech byly závislé celé rodiny a často se stalo, že zaměstnání ztratili oba manželé.

„Z Karolinky se tehdy stalo skoro mrtvé město. Lidé dělali ve sklářství celý život, nebyli schopní se hned rekvalifikovat. Najít práci tady u hranic je i tak nesmírně těžké,“ poznamenal Rožnovják.

Z asi třítisícového města během pár měsíců odešlo kolem pěti stovek lidí. „Skláři i dříve často měnili působiště. Lidé šli do Německa, Itálie, Rakouska, ale i Vsetína nebo Nového Boru,“ uvedla Denkocy.

Návrat zlaté éry je nereálný

Na Valašsku dnes zůstalo jen zušlechťování skla. Sklárny sice převzal nový majitel a někteří pracovníci se do nich mohli vrátit, jde ale jen o zlomek z původního počtu.

„Pracuje zde necelých 140 lidí a tendence je mírně stoupající. Obnova pecí v tradičním pojetí je ale těžko představitelná,“ přiznal Rožnovják.

Slavnou éru skláren kromě závodu připomíná i nově otevřené muzeum, které se nachází v budově bývalé mateřinky a stálo přes dva miliony korun.

Exponáty do něj sbírali pracovníci města od místních obyvatel, zapůjčené je mají ze zámku Kinských, ze zámku Vsetín, nechybí kopie historických dokumentů a fotografií ze Státního archivu v Opavě, Crystalexu CZ, závodu Karolinka a dalších. Autorem celého projektu je architekt Karel Janča.

„Máme ohromnou radost, kolik předmětů jsme shromáždili,“ děkovala Denkocy.

Autor:



Nejčtenější

Tři mrtví v tichém domě. Rodina ze Zlína měla podivné zvyky, říkají místní

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Jak zemřeli tři členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně, je stále nejasné. Sousedé mluví o rodině...

Smrt tří lidí ve zlínském domě nezavinil nikdo další, řekla policie

Policisté našli v domě ve Zlíně tři mrtvoly (6.2.2018).

Tři mrtví členové jedné rodiny nalezení v pronajatém domě ve Zlíně začátkem února podle všeho nezemřeli vinou někoho...



Čechmánek říkal, že to máme vydržet, vypověděl o dluhu šéf stavební firmy

Roman Čechmánek u zlínského soudu.

U zlínského soudu, který se zabývá kauzou bývalého brankáře Romana Čechmánka, vypovídali představitelé několika...

Opilec v podmínce málem utopil dlužníka v ledovém potoce, dostal 17 let

Obžalovaní Martin Schenk (druhý zleva) a Michal Macháček (vpravo) v jednací...

Na sedmnáct let poslal olomoucký krajský soud do vězení Martina Schenka, který ve Viganticích na Vsetínsku zbil a málem...

VIDEO: Opilý řidič pronásledovaný policisty se řítil obcemi stodesítkou

Řidič nadýchal 1,3 promile, přes obec jel 110 km/h

Opilý řidič ujížděl policistům, kteří ho chtěli zkontrolovat při noční službě ve Zlíně. Přestože vezl i dva pasažéry, v...

Další z rubriky

Doba kruhových objezdů. Ve Zlínském kraji vznikají stále častěji

Nová okružní křižovatka v Bystřici pod Hostýnem.

Loni vznikly dvě nové okružní křižovatky, další přibudou v nejbližších letech. Podle odborníků jde o nejbezpečnější...

Pálenice zažily špatnou sezonu, kvůli neúrodě už mají zavřeno

Kdo na Moravě a ve Slezsku jen trochu může, nechává si velkou část úrody ovoce

Už před koncem roku ukončily provoz některé pálenice na východě Moravy. Kvůli nepříznivému počasí byl loni nedostatek...

Po Čubově rezignaci zvažuje kandidaturu do Senátu zlínský primátor

Volit přišel primátor Zlína Miroslav Adámek  (10. října 2014).

Strany a hnutí na Zlínsku hledají kandidáty, kteří by mohli nahradit končícího senátora Františka Čubu. STAN by chtěl...

Najdete na iDNES.cz