Hned u vstupu do jednoho z nenápadných domků v kroměřížské zahrádkářské kolonii praští do nosu silná, ale příjemná vůně jablek. V nevelké místnosti vede skupina mužů družný rozhovor. Mezitím z kovové roury trčící z moštovacího lisu čůrkem proudí jablečná šťáva. Na stolku jsou nachystané skleničky, kousek vedle v pytli ještě celá jablka.
Jeden z letošních posledních moštovacích dní se nese v idylickém duchu.
„Letos tu máme docela klid, neurodilo se příliš jablek. Loni přinesli lidé plný pytel a strávili tu několik hodin, letos jsou za chvilku hotoví,“ popisuje šéf místních zahrádkářů Jaromír Kleibl, který má moštování na starosti.
Zatímco loni v Kroměříži vylisovali přes deset tisíc litrů jablečné šťávy, letos je to jenom šest. Odpovídá to tomu, že ovocnáři neměli dobrý rok. Kvůli jarním mrazům byla úroda takřka poloviční.
„Většina lidí si donese jednu bedýnku, před rokem chodívali s plnými pytli. Byly to stovky kilogramů jablek. Na některé zákazníky jsme si museli vyhradit čas i mimo otevírací dobu,“ zmínil.
Bedýnku lisují patnáct minut
Proměnit jablka ve sladkou šťávu není příliš složitý proces. Plody nejprve s rachotem namele drtička na hustou kašovitou hmotu. Někdo si ji odnese, dá do beček, nechá nakvasit a vyrábí z toho pálenku.
„Většinou ale nadrcená jablka zabalíme do speciálního filtru a dáme do hydraulického lisu,“ přibližuje Kleibl.
V Hulíně zpracovávají ovoce kolektivně: mošt vám vyrobí z cizích jablek |
Jednu dávku moštovací zařízení zpracuje zhruba za čtvrt hodiny, vydá to přibližně na patnáct litrů. „Dvě třetiny jablek se zpracují na šťávu, zbytek je odpad, který tu ekologicky zpracujeme,“ říká Kleibl.
Při moštování pracuje rychle a přesně, tvrdí ale, že pokazit se toho moc nedá.
„Kvalita moštu je z devadesáti procent dána kvalitou jablek. Mně se nejvíc osvědčily starší odrůdy jako panenské jablko, jadernička nebo kardinálka. To poznáte už jen na tom, jak krásně vám tu zavoní,“ líčí.
Špatně se naopak pracuje s modernějšími druhy jablek. „Lidé je donesou často přezrálé, nemají vhodnou strukturu, zachycují se na filtru. Musíme jej neustále čistit a přidělává nám to práci.“
Někdo si z moštu vyrábí cider
Bohumil Beneš, který s sebou vzal ke zpracování bednu jablek, vsadil na odrůdu ontario. „Mám odzkoušeno, že je z ní výborný mošt, a navíc jsou to jediná jablka, kterých jsem měl na stromech dostatek,“ vysvětluje.
Z dnešní várky bude mít patnáct litrů jablečné šťávy. Tak akorát, aby to zvládl využít. „Část rozdám a zbytek se vypije hned, hlavně děti to mají rády.“
Právě vymyslet, co s velkým množstvím moštu, je pro některé zákazníky problém.
V Kroměříži totiž nemají pasterizační zařízení, šťávu je tak potřeba zkonzumovat do několika dní. „Jsou metody, jak mošt uchovat delší dobu. Je možné jej třeba zamrazit, uchovávat ve vzduchotěsném vaku. Jeden zákazník si jej uchovává v pivním sudu. Na povrchu mošt mírně zakvasí, ale jinak zůstane dobrý,“ nastínil vedoucí moštárny.
Někteří lidé nechávají mošt zkvasit záměrně a vyrábějí z něj populární alkoholický nápoj cider. „Je velmi osvěžující, můžete si ho vyrobit sami ve sklepě a z vlastních jablek chutná lépe než kupovaný,“ říká Kleibl.
V moštárně pracuje dva dny v týdnu od konce srpna, na sklonku října provoz končí, stejně jako ve většině dalších moštáren v okolí.
