Když přijel v polovině listopadu do Moravské Nové Vsi, kde v létě tornádo obrátilo lidem život naruby, pocítil úzkost a šok.
„V očích jsem měl obrázek známé vesnice, kam jsme jezdili za přáteli do vinného sklepa. Lidé se tam vždy velmi pečlivě starali o domy, pečovali o předzahrádky,“ vybavuje si Jarcovják. „Najednou bylo všechno pryč. Nic z toho, co jsem znal, tam nebylo. Ovládl mě pocit naprostého zmaru,“ přiznal.
K cestě na místo zkázy ho přiměl kamarád a fotograf Dušan Tománek, aby tam kromě artefaktů nabral i inspiraci.
Neměl přitom pocit, že by ho někteří z postižených obyvatel podezírali, že chce z jejich neštěstí vytěžit originalitu pro své budoucí dílo.
„Nejvíce materiálu jsme posbírali ze dvora domu, kde pracovali dobrovolníci. Ptal jsem se, co si můžeme odvézt. Jednu součást objektu, fragment dveřních zárubní, jsem našel na hromadě suti před domem mých přátel,“ poznamenal Jarcovják.
Ze sutin vybíral věci typické jak pro vykreslení zkázy, tak pro Moravskou Novou Ves. Zajímaly ho zbytky zubožených střech, fasád a také interiérů. Do kufru ale naložil i několik nových materiálů, jež se nyní používají na obnovu domů.
„Našel jsem třeba koš od padesátilitrového demižonu na víno, což je typický předmět pro každou vinařskou obec,“ líčí.
Když si nevšední náklad vyložil na dvoře doma v Šarovech a přemýšlel nad koncepcí budoucího díla, neustále se mu vracel motiv vinařského koše. Ten se nakonec stal základním prvkem celého objektu, jenž vznikal zhruba tři týdny. „Když jsem začal pracovat, koš nejprve podepíraly nejrůznější dřevěné latě z popadaných střech,“ podotkl Jarcovják.
„Koš se najednou vznášel a podepřený objekt rázem začal rotovat. Takže jsem přidával další součásti. Objekt nakonec v horní partii uzavřelo soudobé latění z nově používaných materiálů v zelené barvě.
Zbytek se možná vrátí tam, odkud pochází
Součástí jsou také cihly, tašky, plechy, řemeny a kus modré plachty, která dodnes obepíná krovy tam, kde ještě chybí střecha,“ dodal zlínský výtvarník.
Jarcovják dosud neví, kam jeho zatím poslední dílo zamíří. Zbytek doprovázel na konci roku ve zlínském divadle výstavu fotografií z mobilů, jež na místě zkázy pořídili obyvatelé Moravské Nové Vsi. Letos se možná přemístí do jihomoravské obce.
Jasno zatím nemá ani o dalších artefaktech, které si přivezl. „Jedna věc je tvarově velmi zajímavá. Jedná se o starou pumpu na postřikování vinohradu, tu bych snad mohl do některého z dalších děl použít,“ uvažuje.
Jarcovják své umění předává mladým talentům na Zlínské soukromé vyšší odborné škole umění, kde vede obor grafické tvorby, a studentům grafického designu Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
Letos oslaví šedesátiny a chystá samostatnou výstavu v krajské galerii výtvarného umění.
