Do bludného kruhu se dostal zlínský mobilní hospic Most k domovu, který jako první ve Zlínském kraji a jeden z prvních v republice začal nabízet péči lidem na sklonku života, kteří si přejí zemřít doma.
Poslední dva roky měli klienti Všeobecné zdravotní pojišťovny jeho služby zdarma, od začátku letošního roku už to neplatí, VZP hospic vyřadila z pilotního projektu, který má ověřit, zda je péče o umírajícího doma levnější než v nemocnici.
„Oficiálně jsem žádné zdůvodnění ani vysvětlení nedostala, jen oznámení, že nebudeme v pilotním projektu pro letošní rok,“ uvedla ředitelka hospice Eva Hegmonová.
Velmi stručně reagovala pojišťovna i na dotaz MF DNES. „VZP se rozhodla podpořit jiné organizace,“ řekl její mluvčí Oldřich Tichý.
Hospic nesouhlasil s omezením péče na 30 dnů
Problém je v tom, že Hegmonová nesouhlasila s pravidly, jež pilotní projekt v počátku nastavil. Jenomže něco takového se od účastníka projektu, který navíc podepíše smlouvu, a tedy s danými podmínkami souhlasí, neočekává.
„Argumentovala jsem tím, že jde o ověřování, a tedy dobu, kdy se mají vychytat chyby a upravit podmínky tak, aby korespondovaly s praxí,“ hájila se Hegmonová.
Kritizovala třeba omezení péče na 30 dnů. Během dvou let, kdy se na ověřování podílela, hranici překročilo 13 procent jejích pacientů. V průměru přitom klienti hospice žili 13,7 dnů.
Do nemocnice za tu dobu odeslali čtyři procenta lidí, stalo se to třeba v případě, kdy příbuzný, který o umírajícího pečuje, sám onemocněl a neměl jej kdo zastoupit.
Neshody vznikly i proto, že některá zařízení měla v rámci projektu hrazenou i terénní péči sester, které jezdí za nemocným domů, a jiná ne.
Náklady na péči jsou o 600 korun vyšší, tvrdí hospic
VZP a mobilní hospic se také liší v tom, jak vysoké jsou náklady na péči. Zatímco VZP vyčíslila průměrné náklady na klienta a den na 1 407 korun, mobilní hospic tvrdí, že reálně stojí až o 600 korun více.
To všechno vyhloubilo momentálně nepřekonatelný příkop mezi vedením hospice a pojišťovny. Ta se obrnila mlčením. „Tak jsme se rozhodli,“ opakoval bez bližšího vysvětlení její mluvčí.
Hegmonová je specialistkou na léčbu bolesti a místopředsedkyní České společnosti paliativní medicíny, jež se k výběru hospiců do třetího kola projektu vyjadřovala.
Do sporu se vložil také hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek, do jehož kompetencí spadá i krajské zdravotnictví. „Požádal jsem pojišťovnu, aby své rozhodnutí přezkoumala a zvážila, zda jej do projektu nemůže zařadit. Nemůže,“ konstatoval.
Převládá přesvědčení, že hospic mohl pravidla dodržet, a proto to udělat měl, stejně jako dalších osm zařízení v zemi. K tomu se přiklání i poslanec a člen zdravotního výboru sněmovny Ludvík Hovorka. Výhrady ale má. „S omezením na třicet dnů také nesouhlasím, to je špatně nastavené,“ reagoval.
„Tady se ukazuje, že ani odborníci na paliativní medicínu nejsou zcela zajedno, jak by ta péče měla vypadat. Ideální by bylo, kdyby byla zahrnutá v seznamu výkonů, a tedy hrazená ze zdravotního pojištění. A k tomu to spěje,“ dodal Hovorka.
Lidé mají k dispozici lékaře a sestry kdykoliv potřebují
Zlínský hospic má letos smlouvu uzavřenou pouze se dvěma pojišťovnami – Oborovou zdravotní pojišťovnou a Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra. Ostatní klienty přijímá jako samoplátce, a pokud splní podmínky, přispívá jim na péči z vlastní nadace.
Hospic nabízí lidem možnost mít doma své blízké, kteří jsou v závěru života. Starají se příbuzní, mají ale nepřetržitou podporu a pomoc lékařů a sester, kteří přijedou kdykoliv, ve dne i v noci, sedm dnů v týdnu.
Pečující navíc naučí vše, co potřebují. Od toho, jak nemocného umýt, jak jej polohovat, aby se předešlo proleženinám, jak mu pomoci s jídlem nebo jak tišit bolest. VZP letos podpoří klienty jiných zařízení ve Zlínském kraji – hospiců v Uherském Hradišti a Valašském Meziříčí.
