Typické zbarvení dospělých, kteří jsou tmavohnědí s rezavou skvrnou, má deset malých klokánků, stejné barvy nesou i potomci dvou bílých samiček. Jedna hnědá samička však nosí ve vaku sněhobílého potomka.
Počet třinácti mláďat však není zdaleka konečný, některá mláďata jsou ještě příliš malá a zůstávají stále v bezpečí mámina vaku.
Současnou chovnou skupinu klokanů rudokrkých Lešná získala v srpnu 2004 z anglické zoo Woburn.
„První mláďata přišla na svět v roce 2005, k našemu velkému překvapení se narodili i albínci. Od tohoto roku se u nás, včetně těch letošních, narodilo téměř 130 klokanů, 14 z nich byli albíni,“ uvedla mluvčí zoo Romana Bujáčková.
Stejně jako předchozí ani všechna letošní mláďata ve zlínské zoo natrvalo nezůstanou. V rámci spolupráce s ostatními zoologickými zahradami najdou nový domov v některé světové zoo.
Klokany rudokrké společně s běžci emu mohou návštěvníci z bezprostřední blízkosti obdivovat v průchozí australské expozici. Zlínská zoo je jedinou českou zoo, ve které mohou návštěvníci zavítat přímo mezi klokany.
Do matčina vaku skáčou klokánci po hlavě
Klokan rudokrký patří ke středně velkým klokanům. V dospělosti měří kolem 90 centimetrů a váží necelých 30 kilogramů. Má velmi hustou srst, díky které snáší i chladnější počasí. Své jméno dostal podle narudlého zabarvení na plecích a na krku.
Jeho původní domovinou je Tasmánie a jihovýchodní Austrálie. V Anglii však v roce 1940 unikla skupina těchto klokanů do volné přírody, kde na dvou místech žije dosud.
„Klokani žijí většinou v malých rodinných skupinkách, které však nemají žádného vůdce. Potravu tvoří výlučně traviny a byliny. Březost u klokanů trvá pouhých 30 až 40 dnů,“ poznamenala Bujáčková.
Mládě klokanů je při narození velmi maličké, je slepé a holé, váží méně než jeden gram, měří 3 cm a podobá se spíše zárodku než narozenému mláděti.
Jeho vlastní vývoj probíhá až v matčině vaku, kam se co nejrychleji po narození vyšplhá po matčině srsti. Ve vaku zůstane po dobu 6 měsíců, zhruba od čtvrtého měsíce vyráží na první výpravy do okolí. Několik měsíců po narození začíná malý klokan žrát trávu a listí, mateřské mléko však saje až do stáří 18 měsíců.
„I když jsou mláďata po deseti měsících již samostatná, často využívají matčina vaku jako spolehlivého úkrytu před nebezpečím. Do otevřené kapsy skáčou vždy po hlavě, uvnitř provedou kotoul a v konečné pozici jim hlava vykukuje ven. Samice má kolem vaku speciální kruhový sval, který dokáže pevně stáhnout. Mládě tak ani při rychlém běhu a skocích nevypadne,“ doplnila mluvčí zlínské zoo.
