Zlínský primátor Miroslav Adámek na billboardu při kampani před krajskými volbami.

Zlínský primátor Miroslav Adámek na billboardu při kampani před krajskými volbami. | foto: Jan Salač, MAFRA

První prohru v politice může zlínský primátor Adámek brát i jako výstrahu

  • 20
Zlínský primátor Miroslav Adámek nečekaně neuspěl v boji o Senát, nevyhrál ani ve Zlíně. Už za pět měsíců se přitom konají komunální volby.

Jeho vize před doplňujícími senátními volbami na Zlínsku byla jasná a na první pohled nepostrádala logiku.

„Chtěl jsem lidem ukázat, co jsme ve Zlíně dokázali, a říct jim, že pomoci městu můžu i ze Senátu,“ říká zlínský primátor Miroslav Adámek.

Ambiciózní plán ale narazil na realitu. Adámek dostal jen 16,6 procenta a do druhého kola místo něj postoupili lidovkyně Michaela Blahová se ziskem 24,18 % a Tomáš Goláň (Senátor 21), který měl 18,99 % (viz též Čubu v Senátu vystřídá Blahová, nebo Goláň. Volební účast byla slabá).

„Primátor Adámek ve volbách neuspěl jednoduše proto, že lidé zřejmě neměli žádný důvod ho volit. Sice je v čele krajského města relativně úspěšný a neprovází jej skandály, ale v kampani nenabídl žádné téma, které by voliče zaujalo,“ popsal zlínský politolog Karel Kouba, který přednáší na Univerzitě Hradec Králové.

Adámek si dal na billboardy heslo „V Senátu za Zlín. Primátor ve Zlíně“, čímž chtěl zdůraznit výhodu spojení obou pozic.

„Primátor je člověk praxe a exekutivy, senátor legislativy. Když jsou dobré zákony, mohou dobře fungovat i města a obce,“ přesvědčoval.

Jenže podle Goláně právě tím chyboval. „Lidé neradi vidí kumulaci funkcí a pan Adámek na to ještě upozorňoval,“ popsal. „Podle mě mu ubrala hlasy i nečinnost radnice v některých kauzách. Ve volbách to mohly být také protestní hlasy proti němu,“ přemýšlí.

V politice je už osm let

Rozklíčovat důvody, proč primátor prohrál, je do jisté míry nemožné. Relevantní sociologický průzkum mezi voliči ve Zlíně totiž chybí, byl by příliš drahý.

Vysvětlení tak může být víc. Třeba fakt, že Adámek je v politice už osm let a sám připouští, že pro někoho může být „ohleděný“.

„Nováčci mají vždycky výhodu. Někdy se v sinusoidě opakuje, že lidé potřebují změnu a hlasují pro ni. My jsme do politiky taky naskočili podobně,“ připomněl Adámek komunální volby v roce 2010.

Jím vedená kandidátka TOP09 a STAN ve Zlíně tehdy vyhrála s 23,3 % a ukončila dlouhodobou koalici ODS a ČSSD.

Z neznámého lékaře se stal rovnou primátorem a v roce 2014 jako první politik v novodobé historii Zlína tuto pozici obhájil. STAN díky němu bral napodruhé 31,5 % a Adámkova hvězda byla na vrcholu.

Nečekaná porážka i přímo ve Zlíně

Starostovské hnutí se proto rozhodlo vytěžit z jeho popularity maximum, nechyběl ve všech dalších volbách – jako lídr kandidátky na kraj (2016), jako „symbolická podpora“ z posledního místa do Sněmovny (2017) a letos do Senátu. Nikdy nepropadl, počet hlasů ale postupně klesal.

A o víkendu přišla Adámkova první velká politická prohra, která je před podzimními komunálními volbami velkým varováním.

„Nechci výsledek podceňovat, ale ani přeceňovat,“ naráží náměstek primátora Ondřej Běták (STAN) na nízkou volební účast v souboji o Senát, která činila jen 16 procent. V komunálních volbách přitom chodí volit kolem 40 procent lidí.

Zásadní však je, že Adámek nevyhrál ani přímo ve Zlíně, kde ho o tři procenta předstihl daňový poradce Goláň.

„Skutečnost, že i při takové účasti skončil až třetí, jakýsi vzkaz určitě je. Musíme se nad tím zamyslet,“ dodal Běták.

„Volební kampaň byla obecně velmi slabá a postrádala zajímavá témata, ale přišlo mi, že oba postupující kandidáti byli vidět víc než pan Adámek. Ten zřejmě kampaň i trochu podcenil a nedokázal včas zmobilizovat svoje voliče. Přitom při vyšší účasti byl měl určitě větší šance,“ poznamenal Kouba.

Podporu Adámkovi před volbami veřejně vyjádřil také senátor a hazardní magnát Ivo Valenta, což ale někteří voliči mohli podle politologů vnímat negativně (viz též Zlínského primátora Adámka podpoří do Senátu i hazardní magnát Valenta).