Turisté, kteří se po unikátní vodní cestě plaví, ji nyní v Otrokovicích musí nedobrovolně ukončit. Na velkých lodích by se totiž nedostali přes jez v Bělově.
Proto tam má vyrůst plavební komora, která by umožnila připlout až do Kroměříže. Po dvou letech příprav se teď podařilo získat souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí při posuzování vlivů na životní prostředí.
"Výstavba plavební komory a úprava plavební dráhy jsou základním předpokladem k prodloužení vodní cesty do Kroměříže, kde chceme vybudovat i koncové přístaviště," naznačil Václav Straka, mluvčí Ředitelství vodních cest, které je investorem stavby.
Prodloužení Baťova kanálu až do Kroměříže ale ještě zdaleka není jisté. "Souhlasné stanovisko ministerstva obsahuje řadu podmínek, se kterými se teď musíme vypořádat," upozornil Straka.
Baťův kanálNyní je splavný z Otrokovic do Rohatce v délce přibližně 52 kilometrů. Je na něm 13 plavebních komor (zdymadel), které vyrovnávají výškový rozdíl 18,6 metru. Jedenáct plavebních komor je plně automatických. |
Projekt zkomplikovaly i zmatky v územním plánování
Propojení Kroměříže s Otrokovicemi a Uherským Hradištěm pomocí vodní cesty už se potýkalo s nejrůznějšími komplikacemi. Ta poslední byla obzvlášť závažná. Obec Bělov totiž část pozemků nutných pro stavbu prodala soukromé osobě, která si začala klást podmínky.
"Neměli jsme totiž přesné informace, kde se bude komora nacházet. Ještě letos, kdy se dělal nový územní plán obce, to nebylo úplně jasné," brání se starosta Bělova Jiří Přecechtěl.
Patovou situaci nakonec vyřešila schůzka na kraji. "Dohodli jsme se s majitelem pozemku, i když se smlouvy ještě nepodepisovaly. Vyhověli jsme jeho požadavkům, které nebyly finanční. Šlo spíše o nakládání s pozemkem," upřesnil mluvčí Straka.
Opatrný optimismus zaznívá i v hlase projektového manažera svazku obcí pro rozvoj Baťova kanálu Jiřího Durďáka. "Jsme rádi, že se problém s pozemkem v Bělově vyřešil, byla to zbytečná komplikace. Ale nic není na sto procent, pokud nejsou podepsané smlouvy," poznamenal Durďák.
Na stavbu za 182 milionů nejsou zatím peníze
V Kroměříži by stavbu plavební komory uvítali. "Turistickému ruchu ve městě by určitě pomohlo, kdyby se po vodě otevřela cesta velkým plavidlům," podotkl mluvčí radnice Pavel Zrna.
S tím souhlasí i Durďák. "Každý by se chtěl v Kroměříži zastavit a prohlédnout si památky zapsané na seznamu UNESCO," míní.
Jenomže postavit plavební komoru, upravit plavební dráhu a vystavět nové přístaviště v Kroměříži by vyšlo na 182 milionů korun. A to je zatím problém. Stát totiž na takových projektech šetří.
"Pokud vím, plavební komora Bělov v tříletém investičním plánu Státního fondu dopravní infrastruktury není," řekl Vojtěch Bártek, ředitel sdružení Baťův kanál.
Je však možné, že ho mezi investice zařadí stát dodatečně. V takovém případě by se mohlo se stavbou začít podle Strakova hrubého odhadu v roce 2012.
