Fronta se před letadlem začala tvořit už dlouho před jeho otevřením. Letušky ještě na zemi dělily zájemce do skupinek po 25 lidech. Víc by se jich do úzkých chodeb uvnitř letounu nevešlo. Prohlédnout si mohli kabinu, v níž seděli hokejisté, prostor pro realizační tým a trenéry, stejně jako pilotní kabinu a prezidentský salon.
„Hokejisté seděli v hlavní části pro cestující, ale brzy po vzletu se to promíchalo. Na kterém sedadle kdo seděl, se přesně nepodařilo zjistit, ale víme, že Jaromír Jágr s maminkou seděli vzadu, kde je nejvíc místa,“ ukazoval Jan Duda, dobrovolník v uniformě pilota.
Tupolev, který je 50 metrů dlouhý a váží 55 tun, je v Kunovicích už druhým rokem, od letošního března má i stálé místo. A brzy bude přístupný v běžné otvírací době muzea. Už jeho převoz z Prahy do Kunovic způsobil pozdvižení a zvedl i vlnu podpory.
Demontáž trvala dva roky
Letadlo se přesouvalo zhruba deset let poté, co jej vyřadili z provozu. Když ho nadšenci z muzea získali, museli nejprve demontovat křídla. Teprve pak bylo možné ho přepravit jako nadměrný náklad, což si vyžádalo mimořádná dopravní opatření.
Převozu předcházela téměř dvouletá práce na demontáži. Během ní vzniklo heslo, kterým se nadšenci z muzea řídí dosud: „Rozdíl mezi možným a nemožným je jen v míře lidského odhodlání...“. Motto je také stále napsané na podvozku letadla.
V Kunovicích letoun znovu skládali dohromady. „Přeletět nemohl jednak proto, že už k tomu neměl technické oprávnění, a také proto, že by se nevešel na dráhu zdejšího letiště,“ vysvětlil Duda.
Letadlo vozilo prezidenty Havla i Klause, zlaté hokejisty nebo i vojáky na mezinárodní mise. Ve své době šlo o druhé nejrychlejší dopravní letadlo na světě, s rychlostí 930 kilometrů v hodině. Rychleji dokázal létat jen Concord.
