Sociální demokracie nezvykle sází na nestraníka, který jí má ve Zlíně pomoci dostat se zpátky do vedení radnice. Jejím lídrem je veterinář Michael Javora, jehož zatím jedinou politickou zkušeností byla kandidatura za SPD Tomia Okamury v krajských volbách v roce 2016.
„Moje hlavní téma je voda a SPD byla jedinou stranou, která ji měla v programu. Tak jsem se dostal na její kandidátku. Po úspěchu ve volbách ale SPD toto téma opustila. Je to zkušenost, kterou bych nerad opakoval,“ prohlásil třiapadesátiletý Javora.
Nevzbudilo by u voličů větší důvěru, pokud byste vstoupil do ČSSD, když jste její volební lídr?
Pět let řídím Moravský rybářský svaz a vedu jednání s hejtmany a se starosty, s ČSSD spolupracuji už delší dobu. Záleží na tom, jak dopadnou volby a co se nám podaří prosadit. Pak bych členství v ČSSD nevyloučil.
Předvolební rozhovoryMF DNES a iDNES.cz přináší před komunálními volbami (5. a 6. října) rozhovory se zlínskými lídry. Jan Hrbáček (Nový Impuls pro Zlín): „Zlín má mít blíž k Otrokovicím“ Tomáš Pasterný (Nezávislí a Zelení pro Zlín): „Trápí mě, že se lidé nezajímají o věci veřejné“ Čestmír Vančura (Zlín 21): „Město má velký potenciál, který ale zůstává nevyužitý“ Ivo Mitáček (Soukromníci Svobodní Nezávislí – Rozhýbejme Zlín): „Nelíbí se mi, že Zlín řeší pouze dílčí problémy“ Miroslav Adámek (STAN): „Jsem terčem různých útoků, třeba kvůli vodě“ Aleš Dufek (KDU-ČSL): „Ve Zlíně se za poslední roky neudělalo téměř nic“ Michael Javora (ČSSD s podporou SPOZ a nezávislých) Stanislav Remeš (KSČM) Stanislav Skála (SPD) Jiří Jaroš (Česká pirátská strana) Miroslav Chalánek (ODS) Roman Kaňovský (ANO) Pozn.: Rozhovory začínají neparlamentními stranami, následují strany podle výsledků posledních voleb do Sněmovny ve vzestupném pořadí. |
Zmínil jste, že vaším hlavním tématem je voda. Můžete to upřesnit?
Vyplývá to už z toho, že jsem rybář. Jde ale také například o problematiku Vodovodů a kanalizací Zlín, které provozuje koncern Veolia a čerpá z nich značné zisky. Bohužel na úkor investic do infrastruktury, která stále více chátrá. Pokud se tato situace nezmění, vznikne velký problém, který zaplatí obyvatelé Zlína, když by Veolia v roce 2034 odešla. (Veolia má smlouvu na provozování vodáren právě do roku 2034 – pozn. red.) Podle některých modelů by pak kubík vody mohl stát 130 korun i více. Hned po volbách by se tato situace měla řešit. Jde o to, aby se investicemi do infrastruktury snížily zisky Veolie.
Veolia je ale soukromá firma, jak ji chcete přinutit?
Pokud vodárny vlastní infrastrukturu v hodnotě 14 miliard korun, musí vyslat Veolii oprávněný požadavek, že se do ní musí investovat. Tento tlak tady není.
V programu máte heslovitě uvedeno „Vrátíme vodu Zlínu“. Jak toho hodláte dosáhnout?
Především musíme vyměnit zástupce města ve VaKu Zlín. Následně v souladu s dalšími vlastníky vytvořit tlak na to, aby se voda vrátila zpět do rukou měst a obcí. To je možné buď na základě tvrdé dohody, nebo soudního rozhodnutí, které netrpělivě očekáváme. Tím získáme možnost čerpat velké dotace, o které Zlín v minulosti přišel. Zisky se musí investovat zpět do zanedbané infrastruktury a do snížení ceny vody.
Jenže právě vaše strana ČSSD byla v roce 2004 u prodeje zlínských vodáren koncernu a teď naopak hlasitě říká, že je chce zpátky. S tím problém nemáte?
V roce 2004 jsem s ČSSD nespolupracoval a jsem rád, že dnešní vedení sociální demokracie nemá s tehdejšími zástupci na radnici nic společného. Ve zlínské ČSSD se tvrdě distancují od těchto rozhodnutí a od lidí, kteří tam tehdy působili.
Michael JavoraNarodil se v roce 1965 ve Zlíně. Vystudoval Veterinární univerzitu Brno, Fakultu všeobecného veterinárního lékařství. Soukromé veterinární praxi se věnuje od roku 1994, provozuje veterinární kliniku AAnimalCare s ordinacemi ve Zlíně a Malenovicích. Kromě toho je předsedou Moravského rybářského svazu ve Zlíně a místopředsedou Svazové rady Moravského rybářského svazu v Brně. Je ženatý a má dceru. |
Slibujete i MHD zdarma, proč?
To je jeden z nutných kroků při řešení problémů s dopravou. Díky tomu budou menší zácpy, čistější vzduch a rodinám zůstane více peněz. V praxi by to vypadalo tak, že by si obyvatel města mohl koupit čipovou kartu za 360 korun na rok. MHD by tak byla zdarma a platilo by se pouze za výrobu a provoz čipové karty, bez které to jde jen stěží. S tím souvisí výstavba odstavných parkovišť a parkovacích domů na okrajích města se zastávkami MHD. Tím by se podařilo z města odvést asi 20 procent dopravy.
To by ovšem nějakou dobu trvalo. A kde berete takovou jistotu, že by řidiči skutečně preferovali trolejbusy před auty?
MHD zdarma pro všechny bychom zavedli během tří let. V první fázi by šlo o juniorpasy a seniorpasy, které je nutné v druhé fázi rozšířit pro občany starší 60 let a pro mladé a studenty do 26 let. Ve třetí fázi zavedeme dopravu zdarma pro všechny ostatní. V centru by se pak musela udělat změna parkovacího systému s tím, že by se za parkování platilo více. MHD musíme vybavit kvalitními vozy, které by město nakoupilo z dotací.
Neměli byste tedy spíše používat heslo „MHD levnější“?
MHD zdarma podle nás vystihuje podstatu lépe. Pokud někdo platí korunu za výrobu a provoz čipové karty, je to jen symbolické.
Voliče lákáte i na další výhody – za novorozeně slibujete rodičům 50 tisíc korun, stejnou částku na rekonstrukci bytů seniorům. Dále chcete dávat 5 tisíc jako příspěvek na kroužky pro děti a 100 tisíc majitelům baťovských domků na rekonstrukce. Kde na to hodláte vzít peníze?
Rozpočet města roste hlavně díky stoupajícím daňovým příjmům. Je to o prioritách města. Snažíme se maximálně podpořit mladé rodiny s dětmi, protože se dlouho nic s touto problematikou nedělo. Je tady velký dluh. Pokud se město nebude o mladé rodiny starat, bude ve Zlíně za pár let o 10 tisíc lidí méně. Investice do rodin jsou jednou z mnoha věcí, kterou můžeme udělat.
Z čeho ale zaplatíte to, co slibujete? Jen výrazně zlevněná MHD by vyšla na desítky milionů korun a bylo by méně na investice.
My to samozřejmě víme. Je to otázka nastavení priorit v rozpočtu města na výdajové a příjmové stránce. Existují investice, které jsou z velké části kryty dotačními programy, a pokud je město rozumně využije, zůstanou mu peníze na přímé investice do svých občanů. Například na výstavbu nájemních bytů bude vláda uvolňovat dotace ve výši až 100 procent uznatelných nákladů. Z jejich nájmů potom plynou nemalé příjmy do městského rozpočtu. Město by ale především mělo hospodařit lépe a ne nevýhodně prodávat stavební parcely, jako se to stalo na posledním zastupitelstvu. (město prodalo pozemky v Přílukách developerovi na výstavby čtyř bytových domů za zhruba 2500 korun za metr čtvereční – pozn. red.)
Říkáte také, že radní selhali. Proč si to myslíte?
Především koalice STAN a ANO pouze udržovala město, jako by byla ekonomická krize. Vůbec ho nerozvíjela a neinvestovala do prorůstových opatření, jako je výstavba nájemních bytů, parkovacích domů nebo městských budov, které se dají výhodně pronajímat podnikatelům.
Dotazník pro lídra1. Co je podle vás hlavní problém Zlína? 2. Jak proměnit náměstí Míru? 3. Co by mělo vzniknout na místě po torzu na Jižních Svazích? 4. Mělo by město souhlasit s převzetím fotbalového a zimního stadionu a pustit se do jejich rekonstrukce? 5. Jak dosáhnout toho, aby lidé ve městě platili méně za vodu? |
