Každou vesnickou zábavu, místní hody nebo gulášfest, na němž by hrála v noci muzika. Všechny tyto akce, které by trvaly déle než do 22. hodiny, kdy začíná noční klid, měli od října schvalovat městští či obecní zastupitelé vyhláškou.
Vyplývalo to z novely zákona o přestupcích, který zakazuje udělovat výjimky přes noční klid individuálně. Ještě o letních prázdninách z toho byli starostové pořádně rozladění, protože v tom viděli zbytečnou byrokratickou zátěž. Dokázali si však poradit.
Zjistili si, že vyhlášky mít nemusejí, a dokonce jim to posvětilo ministerstvo vnitra, které to má v kompetenci.
„Na začátku jsme nevěděli skoro nic, průběžně jsme ale dostávali podrobnější informace a zjistili jsme, že schvalování vyhlášky je dobrovolné,“ nastínil starosta Březnice na Zlínsku Josef Hutěčka s tím, že vyhlášku mají v obci připravenou, ale zřejmě ji neschválí.
Oznámení na odboru kultury stačí i v Hradišti
Klička spočívá jednoduše v tom, že obce a města budou akce povolovat stejně jako doposud: s jejich ohlášením od organizátora budou buď souhlasit, nebo ne, a pokud řeknou ano, tak nebudou řešit noční klid a jeho případné rušení.
„Zatím jsme se obešli bez vyhlášky, tak si myslím, že to půjde i nadále. Kde není žalobce, není soudce,“ popsal Hutěčka.
Lidé jsou většinou na vesnicích na pořádání zábav nebo hodů zvyklí a na rušení nočního klidu hudbou si stěžují jen výjimečně. Pokud se to stane, musí to řešit policie.
V Uherském Hradišti, kde se každé léto koná Letní filmová škola s mnoha doprovodnými akcemi včetně koncertů po celém městě, zvolili stejný přístup.
„Budeme pokračovat ve stávající praxi. Pro pořadatele akcí je to příznivé, stačí prosté oznámení na odboru kultury,“ přiblížil uherskohradišťský radní přes kulturu Ivo Frolec. Ve městě už delší dobu platí vyhláška, která přes víkendy a o svátcích povoluje produkci do půlnoci.
Výjimky pro akce trvající přes 22. hodinu už nejsou možné
Novinkou, kterou obce a města nemohou od října obejít, je to, že už není možné udělit výjimku akci, která trvá přes 22. hodinu.
„Vydání obecně závazné vyhlášky je právem, nikoliv povinností obce. Ministerstvo vnitra obcím doporučuje, aby v případě, že shledají důvody ke zkrácení doby nočního klidu (trvá od 22 do 6 hodin – pozn. red.), přistoupily k takovému případu formou obecně závazné vyhlášky. Výjimky již nelze udělovat formou individuálních rozhodnutí,“ potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Martina Němcová.
Navzdory tomu však někde vyhlášku zřejmě přece jen schválí, přestože k ní mají spoustu výhrad.
„Právníci si vyhráli, považuji to za zbytečné,“ reagoval na novelu zákona o přestupcích starosta Morkovic-Slížan Pavel Horák.
„Formulace v zákonu nejsou úplně šťastné. Máme ale připravenou vyhlášku s akcemi na příští rok, kterou bude projednávat rada a pak zastupitelstvo. Zřejmě ji schválíme, abychom měli jistotu,“ přiblížil Horák.
Občan má právo na noční klid, tvrdí ministerstvo
Ministerstvo vnitra se hájí tím, že mu jde o klidný spánek lidí. „V našem zájmu je především občan – má právo na noční klid. Nemůže se konat tolik akcí, aby nemohl spát,“ podotkla Němcová.
Ministerstvo se opírá o rozhodnutí Ústavního soudu ČR v Brně, který řešil případ obce Chrastava. Ta si udělila výjimku pro dny, kdy se sama rozhodne uspořádat společenskou akci, a zkrátila pro tyto případy noční klid z osmi hodin (od 22 do 6 hodin) na čtyři.
Ústavní soud to zrušil s tím, že každé zkrácení nočního klidu už budou muset schvalovat zastupitelé. Důvod?
„Při rozhodování zastupitelstva o tom budou občané informováni, budou se na rozhodování podílet a budou se moci na probdělé noci připravit,“ konstatovala soudkyně zpravodajka Ústavního soudu ČR Kateřina Šimáčková (více zde).
