První pracovníky z Mongolska přijali už před dvěma lety. Byli volní, měli pracovní povolení a nebyli vázaní na konkrétní místo. A tak se z Čech přestěhovali na Valašsko.
„Získali jsme je díky tomu, že firma, v níž pracovali, ukončila podnikání,“ uvedl ředitel společnosti Masný průmysl Krásno Karel Pilčík.
Rodinná masna z Valašského Meziříčí má problém získat zaměstnance dlouhodobě a nepomáhá jí ani rekordně nízká nezaměstnanost.
Lidem z Mongolska už nabídli klasické zaměstnanecké smlouvy a další tamější pracovníky si Krásno žádá přímo, ačkoli je to zdlouhavý proces. Velká firma s tisícem zaměstnanců už nezvládne zajistit provoz masny pouze s místními obyvateli.
A na nástup absolventů se spoléhat nejde vůbec, ačkoli přímo ve městě se nachází Integrovaná střední škola nabízející tříletý výuční obor řezník, uzenář.
„Jenže v tomto školním roce budou v oboru tři noví absolventi,“ dokreslil situaci ředitel školy Petr Pavlůsek.
Dobrou zprávou však je, že do prvního ročníku nově nastoupilo sedm studentů.
V celém Zlínském kraji nabízí řeznický obor pouze dvě školy, kromě valašskomeziříčské ještě soukromá Střední škola služeb v Uherském Hradišti.
Struktura uchazečů a volných míst se výrazně liší
Nedostatek je také pracovníků na mnohé další pozice, kde není nutné vyučení v oboru. Na trhu práce však už volní lidé téměř nejsou. Zlínský kraj měl v září nezaměstnanost 3,4 procenta, což znamená 13728 lidí bez práce.
V září klesala nezaměstnanost také v minulých letech, nikdy ale ne tak výrazně. Loni touto dobou činil podíl 4,7 procenta.
„V letošním roce do evidence úřadu práce přišlo daleko méně nových uchazečů. Klasicky jde hlavně o absolventy škol,“ popsala ředitelka krajského úřadu práce Miriam Majdyšová. Zároveň jich ale také víc než stovka odešla, protože nastoupili k dalšímu studiu.
Naopak roste počet volných pracovních míst, aktuálně jich úřad práce nabízí 8976 a každé z nich připadá na 1,5 uchazeče.
„Bohužel se nám nepotkává struktura uchazečů se strukturou volných pracovních míst. Více než čtyřicet procent nabízených míst jsou pozice pro nekvalifikované pracovníky,“ uvedla Majdyšová.
Reálně ale firmy napříč obory hledají ještě víc lidí, část nabízených pozic se totiž na úřad práce nedostane.
Měsíční plat řezníka je 25 až 30 tisíc korun hrubého
Podobně jako v Krásnu jsou na tom také v dalších řeznických firmách. „Momentálně sice máme výrobu zajištěnou, protože jsme malá firma, ale pokud se situace v oboru nezmění, za pár let to bude opravdu zlé,“ zmínil spolumajitel firmy Voma Uherský Brod Petr Koníček.
„Tuzemští řezníci jsou žádaní ve světě a my nedokážeme konkurovat platům ve Finsku nebo Norsku,“ dodal.
Kvalifikovaný řezník si u nás přitom v průměru vydělá mezi 25 a 30 tisíci hrubého.
„Platy se průběžně zvyšují, skokově to ale udělat nemůžeme, protože by se to muselo odrazit v ceně výrobků. To by byl problém,“ vysvětlil Koníček.
Zahraniční zkušenost zlákala i část odborníků z Krásna. Odešli do služeb pracovní agentury, která jim na několik měsíců v roce zajistí práci v cizině a zbývající měsíce se jako agenturní lidé vracejí do Krásna.
Český svaz zpracovatelů masa proto začal sestavovat strategii, jak nalákat mladé lidi. Firmy spolupracují se školami, v Meziříčí otevřeli Muzeum řeznictví, aby obor zpropagovali. V tuto chvíli v celé zemi chybí zhruba tři tisíce řezníků.
„Z pohledu zájmu o obor jsme na tom opravdu katastrofálně a hledáme cestu, jak ho pozvednout. Jenže je to fyzicky náročná práce, což mnohé odrazuje,“ řekl Pilčík, který je zároveň předsedou svazu.
Pracovní agentury v současnosti nabízejí především lidi z Maďarska a Bulharska. Slováci o práci u nás ztratili zájem kvůli téměř srovnatelným finančním podmínkám.
Mongolci mají k Česku a potažmo ke Zlínskému kraji obecně dobrý vztah, jezdili sem často pracovat už v 80. letech. „Jejich dobrá zkušenost tady je,“ potvrdil Pilčík.
Pro Muzeum Řeznictví ve Valašském Meziříčí vznikl i film Zabijačka, který má ukázat, že maso neroste v supermarketech (více zde):
10. března 2016 |
