Lidé ji najdou na webu České společnosti ornitologické a mohou sem také přispívat. Jednotlivé body na mapě představují nálezy ptáků, kteří zemřeli nebo byli poraněni. Informace z webu slouží veřejnosti i odborníkům, kteří chtějí následně pasti odstraňovat.
Ve Zlínském kraji jsou na mapě desítky uhynulých ptáků označených jedním z pěti symbolů podle příčiny úmrtí. Nejčastěji je srazí auta.
„Přejetých ptáků přibývá, ale je skoro nemožné tomu předcházet,“ řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Zlín upravuje zastávky
Naopak ubývá ptáků mrtvých po zásahu do elektrického vedení.
„Komunikace s provozovateli elektrických sítí se zlepšila. Některá nevhodná místa se podařilo upravit, i nové elektrické rozvody se teď staví vůči ptákům šetrněji,“ dodal Šafránek.
Mnohem méně ptáků také hyne na prosklených zastávkách hromadné dopravy. Příkladem je krajský Zlín, podle mapy ptačích pastí je na tom výrazně lépe než jiná velká města.
„Už před lety jsme přišli s nápadem polepovat zastávky fóliemi opatřenými speciálními proužky. Tato metoda se osvědčila v Anglii. Na rozdíl od průhledného skla pták takové proužky vnímá jako pletivo a vyhne se jim,“ vysvětlil náměstek primátora a ornitolog Bedřich Landsfeld.
Zlín do úpravy zastávek investuje 100 tisíc korun ročně, navíc všechny nové se už s ochrannými fóliemi staví. Podobně polepená je protihluková stěna u hlavní silnice mezi Zlínem a Otrokovicemi.
Zastřelení i otrávení ptáci
Ornitology tak nejvíce trápí takzvaná ptačí kriminalita – tedy smrt a poranění způsobená člověkem. Řadu nelegálně zastřelených ptáků našli u záhlinických rybníků.
„Šlo většinou o volavky či kormorány, někdy i o vzácnější druhy. Rybožraví ptáci byli střeleni i v době, kdy odstřel zákon nepovoluje. Bohužel ale nemáme žádné přímé důkazy, které by vedly k pachateli,“ poznamenal Šafránek.
Problémem jsou také otravy ptáků karbofuranem, vysoce toxickým jedem. Jen za poslední rok našli u Hulína otráveného kriticky ohroženého luňáka hnědého (více zde), na Uherskohradišťsku káně či orla skalního, který se v Česku téměř nevyskytuje (více zde). Všechny případy šetřila policie, ale nikdo nebyl obviněn.
„Otravy se vyskytují nárazově a jen v některých regionech. Je to problém, silným jedem by se mohl otrávit i člověk,“ sdělil Šafránek.
Do mapy ptačích pastí mohou přispívat všichni lidé. Stačí stáhnout si aplikaci Avif, mrtvého či zraněného ptáka vyfotit a zapsat do databáze údaje o poloze a příčinách uhynutí.
Zaznamenání mrtvého ptáka je pak otázkou i méně než minuty a může do budoucna pomoci zachránit spoustu dalších. Ornitologové totiž chtějí kritická místa zabezpečovat.
