„Pominula depresivní atmosféra a nálada, že je třeba šetřit. Ale ani kolem let 2009 a 2010, kdy to v tomto směru bylo nejsilnější, jsme výraznější odliv návštěvníků nepociťovali,“ říká Žáček v rozhovoru pro MF DNES.
Platí tedy, že lidé se pořád chtějí bavit a za kulturní zážitek si klidně i připlatí?
Pokud je kvalitní titul a během kampaně před koncertem se podaří lidem vysvětlit, o co jde, bývá návštěva dobrá. Roli hraje i výše vstupného, která je hodně regionální záležitostí. Zatímco v Praze je normální dát za českou kapelu i 700 až 800 korun, ve Zlíně to bývá maximálně do 500 korun. Pokud je vstupné výrazně dražší, musí už daný zážitek být vyloženě exkluzivní záležitostí. V těchto věcech však každý promotér musí spoléhat na intuici a nabyté zkušenosti, neexistuje univerzální recept.
Jarní koncerty v krajiRocksymphony Olympic Vivaldianno Vlasta Redl Bratři Ebenové Arakain a Lucie Bílá |
Jak se informace o koncertě dostávají k potenciálním návštěvníkům?
Naší cílovou skupinou je převážně střední a starší generace. Víme, že zásadní je pro ně krajský měsíčník a jiná tištěná média, plus Facebook. Stále se vylepují plakáty, ale to už je spíše doplňkový zdroj informací. Ani spoty v rádiu, které dříve hrály prim, nejsou na prvním místě.
Na co se chodí nejvíc? Dominují osvědčená jména, nebo je zájem i o méně známé kapely?
Nemůžeme si dovolit dělat záslužnou osvětovou činnost jako třeba zlínská Zelenáčova šopa, které patří můj velký obdiv. Je to stálá klubová scéna, do níž lze přijít i na to, co nezná masové publikum, ale díky důvěře v klubovou dramaturgii to můžete risknout. Naše agentura musí sázet na známá jména. Ale podařilo se nám třeba vyprodat Kongresové centrum s MozArt Group. Jedná se o polské kvarteto hráčů na smyčcové nástroje, kteří se pohybují na pomezí vážné hudby a show. Jsou to hudební komici, kteří mají skvěle vypointované scénky. Promo před koncertem jsme hodně dělali přes obrázky a video, aby lidé pochopili, o co jde. A odezva byla výborná.
Které roční období je pro koncerty nejlepší?
Můj subjektivní dojem je, že říjen, listopad a prosinec. Lidé ještě nejezdí na sníh, venku není moc hezky... Naopak v létě se snažíme koncertům pod střechou úplně vyhýbat. Lidé na ně nemají náladu a my navíc pořádáme Holešovskou Regatu.
Tento festival také letos sází na model páteční koncert (letos jím bude Tomáš Klus) a sobota jako hlavní den akce. Osvědčilo se vám to?
Loni přišlo v pátek na Jaromíra Nohavicu osm tisíc lidí, v sobotu jich pak bylo přes třináct tisíc. Ale neznamená to, že by o Nohavicu byl menší zájem. (úsměv) V pátek chodí rodiče, kteří dají děti hlídat dědečkům a babičkám a v sobotu pak dorazí celá rodina. Nicméně do budoucna nebude pravidlem, že zůstaneme každý rok u dvoudenního programu. Závisí to vždy na tom, zda na pátek zajistíme dostatečně atraktivního interpreta. Tomáš Klus je pro letošek velké jméno, navíc nyní vydává novou desku, k níž pojede turné.
Regatu čeká už pátý ročník. Jak se s ní sžili lidé z Holešova a okolí?
Velmi dobře, festival vzali za svůj. Díky společnostem Ticketpro a Ticketportal, u nichž vstupenky na festival prodáváme, máme vcelku přesné informace o tom, kde se nejvíc prodávají. Na prvním místě je Holešov a jeho bezprostřední okolí, druhý je Zlín, až pak další spádové oblasti.
Proč se Zlínskému kraji vyhýbají vystoupení velkých kapel? Lucie, Kabát a další velké domácí formace náš region velmi často míjejí.
Musíme se na to dívat pragmaticky. Zlín má malou spádovou oblast a navíc zde chybí dostatečný prostor. Na zimním stadionu jsme dělali vyprodané koncerty Iron Maiden nebo Jethro Tull, ale to je už deset a více let a stadion byl už tehdy na hranici únosnosti. Dnešní technické nároky na prostory k velkým koncertům jsou už někde jinde. Proto jsem velmi přivítal zprávu o jeho chystané rekonstrukci. Ale průběžně se snažíme i za daných podmínek dostat do Zlína světová jména, například do ojedinělého sálu Kongresového centra. Je to ale těžký běh na dlouhou trať, třeba to vyjde. (úsměv)
