„Na sjezdovce Horal jsme pro děti nově připravili pojízdný koberec. Nemusí se ničeho držet, jen nastoupí a jedou. Je to pohodlnější než lanový vlek,“ popsala Martina Žáčková z turistického Resortu Valachy Velké Karlovice.
Koberec je dlouhý 21 metrů. „Teprve až dítě získá stabilitu, přejde při výuce s instruktorem na lano a pak na klasický pomový vlek,“ dodala vedoucí lyžařské školy Sun Ski na sjezdovce Horal Bronislava Ondráčková.
Ceny v lyžařských školách ve Zlínském kraji
Poznámka: Cena je za jednu osobu, hodina většinou trvá 50–55 minut. Zdroj: webové stránky středisek |
Zkušenější lyžaře, kteří chtějí vybrousit styl, čeká ve Velkých Karlovicích výuka na kilometr dlouhé sjezdovce Razula, která už je v provozu v celé délce.
Dva pojízdné pásy čekají také na děti na svahu v centru Zlína nebo ve Ski areálu Kyčerka.
„Syn je ještě malý, vleku se bál, ale na pásech se mu moc líbilo. Výuku to určitě usnadnilo,“ je přesvědčená Jana Roháčová, která využila služeb zlínské lyžařské školy.
Výhodou dětských skiparků v lyžařských areálech je také jejich umístění mimo hlavní sjezdovky, takže jsou zcela bezpečné.
Zájem o výuku v lyžařských školách roste.
„Na základě požadavků klientů z předloňské zimy jsme připravili letos víkendovou skupinovou školku. Aby se ale děti skutečně něco naučily, bude mít jeden instruktor na starosti jen tři děti,“ uvedl vedoucí lyžařské školy Skipingi v Trnavě Vladimír Kozubík.
Zkrátka v Trnavě nepřijdou ani starší děti, pro něž škola chystá skupinovou výuku carvingu.
V cenách jsou rozdíly
V každé škole si může zájemce vybrat, jestli chce raději individuální, nebo skupinovou výuku. Záleží, co komu víc sedí, a také na penězích - individuální výuka je pochopitelně dražší.
Za individuální hodinu na svahu s instruktorem zaplatí zájemci například ve Stupavě 310 korun za hodinu, na Trojáku o stokorunu více, na Horalu ve Velkých Karlovicích 590 a na Kohútce, kde jezdí jediná čtyřsedačková lanovka v kraji, 440 korun.
Zejména přes víkendy bývají školy hodně obsazené, proto se vyplatí objednat si termín předem. Jinak se může stát, že instruktora už neseženete.
„Nejatraktivnější čas je 10. a 11. hodina. Tyto termíny jsou hned pryč, je dobré zavolat dva dny i týden dopředu,“ poradila Ondráčková.
Školy raději proto počítají s rezervou a snaží se zajistit ještě jednoho volného instruktora navíc.
„Často se stane, že lidé zkouší lyžovat sami a učitele si neobjednají. Nejde jim to a teprve potom hledají pomoc v lyžařské škole,“ popsal Kozubík.
Učí hlavně děti, dospělí se ostýchají
V lyžařských školách mají lidé zájem o výuku lyžování i snowboardu. Na lyžování nejčastěji chodí nejmenší děti, často už od tří let, snowboard si vybírají děti od šesti let. Dospělí v lyžařské škole jsou spíše výjimkou.
„Občas se přihlásí maminky, když vidí, jak to dětem hezky jde. Ale že by přišli tatínci, že si chtějí vybrousit styl, to ne, těm asi brání ješitnost,“ směje se Kozubík.
Provozovatelé škol se shodují, že zhruba tři čtvrtiny zájemců o výuku upřednostňují lyžování před snowboardem.
„Letos po několika letech stagnace nám opět přibylo lidí, kteří se chtějí naučit na snowboardu,“ hlásí Ondráčková z Velkých Karlovic.
Jinou zkušenost mají například na Trojáku. „Za poslední tři roky šel zájem o snowboard dolů. Pozitivní ale je, že často rodiče naučí děti lyžovat, a teprve až jsou potomci dobří a stabilní na lyžích, přihlásí je ještě do snowboardu,“ všiml si jednatel Skiareálu Troják Jakub Juračka.
Provozovatelé škol většinou požadují, aby děti do 18 let měly helmu, někde je i v ceně výuky.
Draze nevyjde, ani pokud si zájemci budou chtít vybavení zapůjčit. Například na Trojáku vám kompletní výbavu pro dítě půjčí za 180 korun na den, v Trnavě zaplatíte 100 korun za hodinu nebo 150 korun za celý den.
