Jiří Kuhl, Vladimíra Dvořáková a jejich hra Don Šajn je vlastně fajn.

Jiří Kuhl, Vladimíra Dvořáková a jejich hra Don Šajn je vlastně fajn. | foto: Hvízd

Amatéři z Holešova zazářili s hrou pro jednoho loutkoherce

  • 0
Na prestižní celonárodní přehlídku divadel Loutkářská Chrudim si otevřeli cestu členové loutkového divadla Hvízd v Holešově. Úspěch s příběhem Don Šajn je vlastně fajn vybojovalo divadlo před pár dny na 48. ročníku festivalu amatérských souborů Třebíčské loutkářské jaro.

O postup do Chrudimi se amatéři z Holešova pokusili vůbec poprvé. "Až jsem si říkala, jestli je to spravedlivé," usmívá se zakladatelka loutkového divadla Hvízd v Holešově Vladimíra Dvořáková.

Hra, která se jmenuje Don Šajn je vlastně fajn, je zvláštní. Překvapí třeba už tím, že ji zvládne odehrát jediný loutkoherec, přestože v ní vystupuje pět postav. Nebo tím, že k ní zní živá hudba. Tu zajišťuje Jiří Kuhl, druhý zakládající člen Hvízdu, který přestavení doprovází na kontrabas.

"Vrátili jsme se k počátkům loutkářství, kdy byla divadla jen malé rodinné skupiny, hlavní postavou byl vždy kašpárek a hry byly plné nadsázky, legrace a umírání," popsala Dvořáková.

"Většinou jsme využili totemové loutky, které stojí a příběh se odehrává kolem nich. Pokud je to správně vymyšlené, zvládne obstarat veškerý pohyb jedna marioneta," prozradila.

S loutkami měli minimální zkušenosti

Dětské publikum prý s přehledem zvládne vše, co postavičky prožívají. Dokonale rozpozná, co je "jen jako", směje se a reaguje na ponaučení, které z každého starého loutkového příběhu musí zaznít.

Holešovské divadlo Hvízd vzniklo před třinácti lety, dnes funguje jako občanské sdružení, jehož zájmy dávno překročily hranice divadla. Pořádá charitativní akce, pouliční show, pomáhá oživovat zašlé památky v Holešově.

Ačkoliv registruje zhruba 20 členů, stále stojí na dvojici Dvořáková - Kuhl.

Když divadlo zakládali, měli s ním jen minimální zkušenosti. Kuhl má hudební, výtvarné a improvizační nadání, Dvořáková vystudovala obor Dramatická výchova na DAMU.

"V divadle to všechno můžeme využít a skloubit dohromady," zmínila divadelnice.

Nastudovali dětskou operu z terezínského ghetta

Původně se Hvízd věnoval činohře a Dvořáková vedla skupinu studentů holešovského gymnázia. Společně uspěli na celostátních i zahraničních přehlídkách, začali spolupracovat i se Základní uměleckou školou.

Do povědomí se dostali s dětskou operou Brundibár, která se za války hrála v terezínském ghettu. Původně ji nastudovali jen pro Týden židovské kultury. Letos ji zopakovali v unikátních prostorách školní půdy a v hledišti seděl i dvaaosmdesátiletý Tommy Karas, který v opeře hrál jako malý kluk.

Jako jeden z mála o tom později vyprávěl, většinu dětských herců transporty odvezly do vyhlazovacích táborů.

"Teď nás s Brundibárem čekají představení ve Zlíně a v Praze," prozradila Dvořáková. A na přelomu června a července také Loutkářská Chrudim.