(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Dan Materna, MAFRA

Zlínu chybějí poslanci, lídři kandidátek jsou ze Slovácka

  • 8
Šest z devíti lídrů největších politických stran a hnutí (podle předvolebních průzkumů) ve Zlínském kraji pochází ze Slovácka. Krajskému městu tak hrozí, že může být bez zástupce ve Sněmovně.

Loni na ministerstvu dopravy u ministra Dana Ťoka (zvoleného za stejné hnutí) vylobboval zrušení poplatků za dálniční obchvat Kroměříže (více zde).

„Cítil jsem křivdu, že za něj musejí řidiči platit. Byl to lokální problém, kterému jsem se hodně věnoval,“ přiznal poslanec za ANO Radek Vondráček, který opět vede kandidátku hnutí za Zlínský kraj.

Tento případ názorně ilustruje, jak mohou městům pomoci jejich „vlastní“ poslanci, přestože za náplň činnosti mají především schvalování zákonů. Z tohoto úhlu pohledu se rýsuje problém pro Zlín. Nikdo z lídrů větších stran, které jdou do podzimních parlamentních voleb, není odsud.

Pouze ČSSD má jako dvojku Alenu Gajdůškovou ze sousedních Želechovic nad Dřevnicí, čtyřkou ANO (což nemusí být volitelná pozice) pak je šéf zlínské stranické buňky Marek Novák.

„Při projednávání zákona vychází každý poslanec ze své vlastní životní zkušenosti a přemýšlí nejdříve nad tím, jak bude zákon ovlivňovat jeho město či region,“ upozornil politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Dříve to bylo ještě důležitější, ve Sněmovně se totiž dělalo „porcování medvěda“, kdy se poslanci snažili vybojovat co nejvíce státních peněz na projekty ve svých městech, obcích či regionu.

Gazdík: Lidé ve Zlíně jsou znechucení po někdejší velké koalici

Na politické mapě Zlínského kraje nyní vládne Slovácko. ČSSD vede poslanec Antonín Seďa z Uherského Hradiště, odkud je i lídr ODS Stanislav Blaha. Jedničkou lidovců je Ondřej Benešík ze Strání, STANu Petr Gazdík ze Suché Lozi, komunistů Vladimír Koníček z Boršic, TOP 09 Kristýna Zelienková z Uherského Ostrohu. Kromě Blahy navíc všichni obhajují své posty ve Sněmovně, takže podobná situace není novinkou.

Rozhovory s lídry pro Zlínský kraj

MF DNES přináší sérii předvolebních rozhovorů s lídry stran a hnutí. Vychází každý pátek a středu, následně se objevují na webu zlin.iDNES.cz.

Jako první odpovídal lídr Pirátů Giuseppe Maiello: Chceme, aby si lidé mohli z domova vyřídit občanku

Dále krajský lídr Starostů a nezávislých Petr Gazdík: Ten, kdo dobře řídí obec, by se měl posunout dál

Promluvila rovněž jednička hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Holík: Ztrácíme úrodnou půdu, starosty obcí trápí i sucho

Lídr KDU-ČSL Ondřej Benešík v rozhovoru vyloučil vládu s Babišem a mimo jiné uvedl: Mrzí mě, že každý viní Brusel

Jaký je důvod, že Zlín nemá dost výrazných politiků? A proč Slovácko naopak disponuje výjimečně silnou generací politiků?

„Je to spíše věcí náhody než neschopností Zlíňanů,“ myslí si Šaradín.

Podle Gazdíka doplácí Zlín na dřívější dlouholeté fungování velké koalice ODS, ČSSD a KDU-ČSL na magistrátu, který dostával nejvíce pokut v zemi za neprůhledná výběrová řízení.

„Tato koalice za několik volebních období bohužel znechutila obyvatele města natolik, že se nikdo ze Zlína do vysoké politiky příliš nehrne,“ podotkl Gazdík.

Politici ve Zlíně se do voleb nehrnou, všímá si hejtman Čunek

Velké strany tu nemají kde brát. Zlínská ODS není ani v místním zastupitelstvu, ČSSD je sedm let v opozici, ANO komunální zástupce hnutí využít nechtělo.

Město vede Miroslav Adámek ze STAN, který je až na symbolickém posledním místě kandidátky do sněmovních voleb. „Tohle jsou parlamentní volby, nebereme je z pohledu okresů,“ řekl Adámek.

I lidovecký hejtman Jiří Čunek si všiml, že tamější politici se do horních pater politiky nehrnou.

„Ve Zlíně říkají, že chtějí pomoct, ale do parlamentu jít nechtějí. Nemají do toho chuť. Je to ale dáno částečně i tím, že lídry jsou osvědčení kandidáti odjinud,“ míní Čunek.

Jeho slova potvrzuje také vlivný zlínský politik ČSSD Roman Vaigel, který je „jen“ městským zastupitelem, ale má úzké vazby na pražské vedení strany.

„V Praze jsem docela často, ale nikdy jsem neměl ambici kandidovat do vysokých politických funkcí. Moje působiště je ve Zlíně,“ vysvětlil Vaigel, podle něhož nemá zmíněná někdejší velká koalice na zájem lidí o politiku žádný vliv. I on ovšem souhlasí, že silné politické osobnosti teď ve Zlíně scházejí.

Na Zlín nezapomeneme, ujišťují lídři

Kandidáti ale svorně dodávají, že Zlín stranou jejich zájmu nebude, přestože jejich nejbližší město to není.

„Díváte se na věci z pohledu, který je vám blízký. A mně je bližší Strání. Ale mám také dlouholetou pracovní zkušenost ze Zlína, kde mám svoji poslaneckou kancelář a jsem krajským zastupitelem,“ nastínil Benešík.

„Zlín stranou určitě nebude, je to centrum kraje,“ slibuje Vondráček.

Navíc například lobbing za dostavbu klíčových dálnic D49 či D55 se týká celého kraje, nejen Zlína.

Najít odpověď na to, proč jsou současní poslanci často ze Slovácka, je složité. „Nedokážu to vysvětlit. Asi se urodila silná generace politiků ze Slovácka. Je to podobné jako s vínem či švestkami – prostě dobrý ročník,“ usmál se Koníček.

Čunek zdůraznil, že lídry jsou současní poslanci, které není jednoduché přeskočit v primárkách. Noví politici to mají uvnitř stran složitější, posty jedniček jsou obsazené.

„Současní lídři mají náskok. Kdybych ale chtěl kandidovat já, tak se zřejmě umístím na prvním místě,“ řekl se skromností sobě vlastní Čunek, který dominoval v posledních krajských volbách i několika komunálních ve Vsetíně. Do Sněmovny však nekandiduje, už od roku 2006 je totiž senátorem.