Miroslav Kašný vedl kandidátku KDU - ČSL ve Zlíně.

Miroslav Kašný vedl kandidátku KDU - ČSL ve Zlíně. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Lidovci měli historicky největší úspěch, do rady jim to však nepomohlo

  • 3
Ze zisku šesti zastupitelských křesel a zopakování historicky největšího úspěchu se zlínská KDU-ČSL netěšila příliš dlouho. Do vedení magistrátu se totiž nedostala. Od roku 1990 v něm přitom ani jednou nechyběla. Až nyní ji čeká historicky první pobyt v opozici.

„Mrzí nás, že v koalici nejsme. A taky nás mrzí, že nám nikdo neřekl, proč jsme nepřijatelní,“ prohlásil zlínský lídr KDU-ČSL Miroslav Kašný, který byl posledních osm let náměstkem primátora.

Klíčové bylo jasné vítězství hnutí STAN, které získalo skoro třetinu hlasů a k vytvoření koalice mu stačil jediný partner. Tím se stalo hnutí ANO, jež skončilo druhé. Na třetí sociální demokraty a čtvrté lidovce se nedostalo.

„Další subjekt by znamenal další nové lidi. A více lidí už by se hůře kočírovalo,“ vysvětlil primátor Miroslav Adámek z hnutí STAN.

„Nemohli jsme si vybírat,“ přiznal bývalý radní a osmička kandidátky KDU-ČSL Petr Venený.

Práce posledních čtyř let přišla vniveč, mrzí lidovce

Čistě matematicky to jsou logické počty, ovšem výraznou roli při rozhodování Starostů sehrály pošramocené osobní vztahy. Lidovci ještě před volbami vytvořili společnou kandidátku s hnutím Zlín 21, do něhož přešli lidé právě ze STAN v čele s náměstkem primátora Alešem Dufkem. Ze spojenců se tak rázem stali konkurenti.

Volební výsledky lidovců

1994 14,35%, 6 mandátů

1998 13,23%, 5 mandátů

2002 11,55%, 5 mandátů

2006 9,36%, 4 mandáty

2010 7,08%, 3 mandáty

2014 11,80%, 6 mandátů

Zdroj: www.volby.cz

„Nevím, jestli to byl ten důvod,“ nechce být konkrétní Kašný. „Lidovci se s námi nechtěli moc bavit, spíše z jejich strany je to osobní. Já jsem nechal emoce stranou,“ reagoval Adámek.

Zástupci KDU-ČSL dostali původně během jednání od primátora nabídku na dvě křesla v radě, což by bylo podle Kašného „luxusní“. Z toho však sešlo a STAN se dohodlo s ANO. Pro lidovce ve Zlíně to znamená zahájení nové a nejisté etapy v opozici.

„Je to obrovská škoda. Tak dobré volební výsledky jsme snad nikdy neměli. Práce posledních čtyř let přišla vniveč,“ posteskl si Josef Devát, který byl v minulosti jako nestraník radním i zastupitelem za KDU-ČSL. Kašný věří, že opozice straně v krajském městě neuškodí.

„Zůstáváme v zastupitelstvu, máme dvojnásobný počet mandátů,“ oponuje. Krajského šéfa Jiřího Stodůlku to ale moc netěšilo. Lidovci totiž nevládnou ani na kraji.

„Opozice v zastupitelstvu není příliš vnímána,“ uvědomuje si Stodůlka. KDU-ČSL přitom má ve Zlíně tradičně velmi silnou pozici a „flexibilní“ koaliční potenciál. Předminulé volební období tvořila koalici s ČSSD a ODS, vzápětí se dohodla s jejich kritiky z hnutí STAN a M. O. R.

Za čtyři roky chystají změny, Kašný už lídrem nebude

Šest křesel jako letos získali lidovci naposledy v roce 1994. Ani tak ale spokojení být nemůžou. I proto uvažují do příštích voleb o změnách a omlazení kandidátky. Jako lídr se na ní už nemusí objevit Kašný.

„Neměl bych tam už být. Kandidátka se výrazně obmění, nasadíme nové tváře,“ plánuje Kašný. S tím souhlasí i Stodůlka. Odkazuje přitom na celorepublikovou úroveň. KDU-ČSL bylo čtyři roky mimo Poslaneckou sněmovnu, vyměnilo vedení - a dnes je na koni.

Lidovci jsou už nyní zvědaví, jak si povede nová dvojkoalice. Ta minulá, složená výhradně z nováčků, se během čtyř let téměř rozpadla. I teď v ní bude opět řada nezkušených lidí.

„Z toho vyplývá, že opět hrozí nestabilita,“ upozornil Dufek. Primátor Adámek si ale podobné obavy nepřipouští. Mezi lidovci se také objevují hlasy, že bez nich ve vedení zlínské radnice se může zkomplikovat získávání některých dotací. Například na opravu Památníku Tomáše Bati, neboť Ministerstvo kultury vede lidovec Daniel Hermann z KDU-ČSL.

„Jako primátor můžu komunikovat s kýmkoliv a měl bych být natolik přesvědčivý, že by ministr neměl brát ohledy na stranickou příslušnost,“ ohradil se Adámek.