Nepřenáší se dotykem ani kýcháním, mimo člověka prakticky nepřežije a vyskytuje se jen v krvi, spermatu a poševním sekretu. Nebezpečný virus HIV, který lékaři zatím neumí vyléčit, se přesto stále šíří.
„Mentalita lidí se změnila. Nedávají na sebe tolik pozor,“ vysvětlil lékař Ivan Tomášek ze Zdravotního ústavu v Ostravě.
Podle Státního zdravotního ústavu je v Česku téměř tři tisíce nakažených. Všeobecná zdravotní pojišťovna jich loni napočítala polovinu. Odborníci ale čísla berou s velkou rezervou a tvrdí, že případů může být ve skutečnosti daleko více.
Zlínský kraj se drží na spodní hranici. Loni se tady podle VZP léčilo 23 lidí, to je nejméně z celé republiky. Mezi nakaženými jsou především lidé mezi 30 a 50 lety, jen po jednom případu je v kategorii nad 60 let a pod devět let. „Proč má Zlínský kraj nejméně nakažených, o tom můžeme jen spekulovat. Nemáme k dispozici žádnou studii. Na příští rok jsou ale připravené dotazníky, které odpověď možná dají,“ upozornil Tomášek.
Důvodů může být víc. Například ten, že jihovýchod Moravy vždy patřil k regionům, ve kterých i mladší lidé uznávají tradice, jsou často věřící a do rizika spojeného s přenosem HIV se dostávají výjimečně.
Za nákazou často stojí nechráněný sex s neznámým
Virus totiž postihuje hlavně homosexuály a injekční uživatele drog. Nakazit se ale může také člověk, který k těmto skupinám nepatří. Třeba nechráněným sexem s neznámou osobou. Například Radek Kaska se takto v roce 1995 stal prvním oficiálně nakaženým člověkem ve Zlínském kraji. Bylo mu třiadvacet let a na diskotéce ho upoutala krásná cizinka.
„Asi po třech měsících jsem začal zvracet a hubnout. Lékaři nemohli zjistit, co mi je. Za rok jsem shodil asi pětadvacet kilo. Pak už jsem si – spíš z legrace – nechal udělat i testy na virus HIV,“ vzpomínal Kaska.
Čím dřív se podaří virus odhalit, tím je léčba jednodušší a účinnější. Experti tvrdí, že v takovém případě může nakažený přežít dalších dvacet třicet let. Právě proto přijela před týdnem do Zlína speciální sanitka, kde si mohli zájemci udělat testy. Byly bezplatné a anonymní. Vybrat si mohli rychlotest nebo klasický odběr krve.
Do sanitky přišlo 44 lidí, dalších osm pak navštívilo laboratoř ve zdravotním ústavu v Baťově nemocnici.
„Pro tuto část Moravy jsme testování zavedli teprve loni a myslíme, že když si na to lidé zvyknou, mohlo by to přinést průlom v počtech nakažených,“ věří Tomášek.
Do té doby totiž na HIV přišli hlavně praktičtí lékaři při náhodném rozboru krve. Jenže lidé, kteří nebyli nemocní a nepotřebovali zajít za lékařem, zůstávali neodhalení.
Z testování po celé Moravě, kam před týdnem přišlo na 230 lidí, byl jen jeden výsledek pozitivní.
