Lidé z okolí přehrady dokonce plánují protestní petici. Obávají se, že bahno stále obsahuje nebezpečné množství niklu a že skončí za jejich zahradami. Nikl totiž může způsobovat kožní nebo dýchací problémy.
"Bojíme se, že nám sem navezou něco kontaminovaného. Přece se ten nikl nemohl jen tak vypařit, když jde o těžký kov?" obává se jedna z místních obyvatelek.
Kam nikl zmizel?
Jak je možné, že výsledky se tak liší od údajů z roku 2008? "Nikl se samozřejmě nevypařil, to ani nejde. Jen se ty naměřené hodnoty vešly do limitu daného vyhláškou," vysvětlil Martin Žilka ze společnosti Labtech.
Právě on se podílel na vzorkování bahna z letošního roku. Pochyby o kvalitě testování rezolutně odmítl. "Výsledky našeho měření jsou správné," tvrdí.
Fakt, že jednou byly limity překročené a o rok později už ne, je podle nezávislého odborníka Pavla Čermáka z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského častý jev. Záleží například na hloubce nebo na místě, ze kterého se vzorky odebírají.
Testy se neprováděly stejně
A v tom se oba testy liší. Ten první z roku 2008 otestoval dvanáct různých míst v nádrži. Vzorky z letošního roku se odebíraly jen z poloviny míst a navíc v jiné hloubce.
"Je s podivem, že subjekty, které vynakládají značné prostředky na odbahňování nádrží a často na to dostávají štědré dotace, nejsou schopné uvolnit potřebné peníze na podrobný průzkum," upozornil Čermák.
Povodí Moravy však trvá na tom, že není žádný důvod k obavám. A další testy nemá v plánu. "Čištění nádrže probíhá podle platné legislativy, a proto jsme přesvědčeni, že obavy z nějakých zdravotních rizik nejsou opodstatněné," zdůraznil Pavel Bíza z útvaru mezinárodních vztahů a marketingu Povodí.
Odkud nikl pochází, nikdo neví
Jak se do přehrady nikl mohl dostat, už jde teď jen těžko zjistit. "Sedimenty se ukládají mnoho let, v podstatě se jedná o staré ekologické zátěže a za znečištění může mít různé zdroje," řekla mluvčí ekologické společnosti Arnika Zora Kasiková.
"Všechny odběry podle platné legislativy už máme a nepředpokládáme, že by mělo ještě letos proběhnout nějaké další vzorkování," řekl Bíza.
To ale není jediný otazník, který se nad čištěním přehrady vznáší. Ačkoliv celá akce začala už v září, doposud nemělo Povodí Moravy, potažmo stavební firma OHL ŽS, která čištění zajišťuje, pozemky na vývoz bahna domluvené.
Kde bahno skončí?
"Zatím k nám žádná žádost o povolení vyvážení sedimentu na místa v okolí přehrady nedorazila," informoval ve středu Petr Záhorovský, vedoucí odboru životního prostředí v Luhačovicích.
O den později, kdy se o záležitost začala zajímat MF DNES, už ale bylo vše jinak. "Všechny rozbory vzorků z letošního roku jsme předali odboru životního prostředí Luhačovice, který nyní posuzuje použití sedimentů na zemědělské pozemky," sdělil Bíza.
To, kde přesně bude bahno uložené, zatím neví ani starosta Dolní Lhoty Jaroslav Masař. "Jedná se o tom, jasno bude zřejmě až příští týden," podotkl.
Bahno ohrozí turistiku, bojí se hoteliéři
"Strach lidí chápu, proto bych byl raději, aby sediment místo na pole vyvezli na skládku. Tam by to bylo pod kontrolou," upozornil Masař.
Uložení na skládku by ale mohlo celou akci řádně prodražit. Navíc v případě čištění přehrady se hraje o čas. Vybagrovat a vyvézt se totiž má 235 tisíc kubíků usazenin.
Na ně bude potřeba kolem třiceti tisíc plně naložených tatrovek, které by všechno měly v ideálním případě stihnout odvézt do léta 2011.
V tenhle scénář zatím doufají provozovatelé hotelů a restaurací poblíž přehrady, kteří jsou na výdělcích z turistické sezony závislí.
