Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Město Holešov

Hlášení rozhlasu nerozumíme, stěžuje si řada lidí z místních částí Zlína

  • 1
Řada lidí ze zlínských místních částí si stěžuje na nedostatečné pokrytí rozhlasovými hlásiči, dalším naopak vadí jeho přílišná hlasitost. Varovný signál by ale měli slyšet všude.

Čtyřiaosmdesátiletá Marie žije sama v bytě v Malenovicích. Internet nemá a jednou z mála možností, jak se dozvídá informace o veřejném dění, je městský rozhlas. Podobně jako další obyvatelé této místní části Zlína má však problém rozluštit, o čem v rozhlasovém hlášení zrovna mluví.

„Znělku slyším dobře, ale jakmile začnou mluvit, zachytím sotva každé druhé slovo,“ trápí ji.

Hlášení většinou obsahuje informace o odstávkách elektřiny, svozech odpadu nebo plánovaných kulturních akcích, což nejsou životně důležitá sdělení.

„I tak mě to ale zajímá. V mém věku si ráda poslechnu, co se kolem mě děje,“ svěřila se seniorka.

Problém je, že v blízkosti jejího bydliště nejsou hlásiče ideálně rozestavěny. „Otevřít dveře od balkonu nestačí, když chci dobře rozumět, musím se vydat na ulici, jakmile začne hrát hudba.“

Podobně jsou na tom i v jiných městských částech. „Zaslechnu jen první větu. Pak už se zvuk nese ze všech stran, překrývá se to a nerozumím ani slovo,“ zmínil Tomáš Hyánek z Mladcové.

Město dostává jednotlivé stížnosti na nesrozumitelnost hlášení pravidelně. Podle mluvčího magistrátu Zdeňka Dvořáka však všem nelze vyhovět.

„Často dostáváme protichůdné stížnosti, někomu naopak vadí, že je rozhlas moc nahlas a ruší jej,“ doplnil Dvořák.

Rozhlas upozorňuje i na povodně nebo požáry

To je i případ Dany Olšanové z Jaroslavic. „Tlampač máme přímo před domem, takže rozumíme výborně. Ale občas mi to probudí dítě,“ řekla Olšanová, jež to však bere s nadhledem a kvůli hlučnosti si stěžovat nehodlá.

Pro lidi, kteří mají problém se srozumitelností, město dobrou zprávu nemá - rozsáhlé doplňování nebo přesuny hlásičů totiž neplánuje. Odborní pracovníci provádějí jen pravidelné revize a odstraňování závad.

Rozpočet radnice na údržbu rozhlasu je ročně zhruba 170 tisíc korun. Stížnosti obyvatel prověřuje Odbor krizového řízení.

„Špatnou slyšitelnost může zavinit mnoho okolností. Například klimatické podmínky nebo okolní hluk. Lidé, kteří nejsou v dosahu nebo špatně slyší, mají i jinou možnost, jak si sdělení poslechnout,“ ozřejmil Dvořák.

Všechna hlášení je možné najít na webových stránkách města v sekci Místní části a komise. Mimo přinášení standardních informací má rozhlas ještě jednu, mnohem důležitější úlohu. Upozorňuje na mimořádné události, jako jsou požáry, povodně či jiné události.

Hasiči nemají výhrady

Diskuze ohledně nekvalitního zvuku se strhly před dvěma lety, kdy ve Zlíně hořel sklad firmy HP Tronic v baťovském továrním areálu. Mnoho lidí si tehdy stěžovalo, že hlášení o požáru nebylo rozumět.

„Město poté nechalo zkontrolovat a opravit nastavení hlásičů. Je třeba zdůraznit, že lidé všude uslyší varovný signál, to je hlavní,“ doplnil mluvčí Dvořák.

Systém nemají za špatný ani hasiči. „Rozhlas je pro nás velice důležitým nástrojem. Samozřejmě občas může mít někdo výhrady, ale obecně je systém dobře nastavený,“ řekl mluvčí hasičů Libor Netopil.

V případě opravdu mimořádných událostí a katastrof se lidé navíc nemusejí spoléhat pouze na rozhlas. „Není to jediná cesta, využíváme třeba i osobního kontaktu za pomoci policie či strážníků,“ doplnil Netopil.