Za zrezivělou bránou bývalého zemědělského družstva se ukrývá poslední část Libušína. Až se převeze na Pustevny, bude hrubá stavba památky hotová.
Libušín se totiž staví jako skládačka. Tesaři v Bystřičce vyrábějí a skládají části roubení nasucho. Poté se díly rozeberou, označí, převezou na Pustevny, kde se zasadí do už hotového díla.
Levá strana už je hotová, pravá je postavená do výše dvou a půl metru. „Máme hotové trámy na střechu, lodě pod stropy do jídelny a konzoly pod věž. To vše je nachystané a zakryté. Takže už jen čekáme na to, až nám počasí dovolí přesunout hotové díly na Pustevny. Tam je zasadíme do objektu,“ přiblížil stavbyvedoucí pro práci se dřevem Martin Zeťák.
Podle něj je možné, že se roubení vyveze nahoru ještě v lednu, záležet bude na počasí. „Stejně ještě musíme stihnout vydlabat krovy a udělat impregnaci,“ vysvětlil Zeťák.
Práce na obnově Libušína pokračují i v zimních měsících. V hale se pod rukama tesařů rodí náročně vyřezávané ornamenty, a to na stropních trámech i na dřevěných prvcích interiéru.
„Používáme tradiční způsoby, které se používají už jen výjimečně. Inspirujeme se vzhledem původních trámů, které jsme sem přivezli. A řídíme se samozřejmě také fotodokumentací a projektovou dokumentací,“ přiblížil Ladislav Hrňa.
Tesařinou se živí už pětadvacet let. „Na opracovávání trámů pro Libušín používáme hlavně sekery, dláta, hoblíky, pořízy, pantoky, pily a vinkly s pokosníky, které slouží k vyměřování,“ popsal Hrňa.
Celý srub si zřejmě dosedne o 30 centimetrů
V hale bývalého zemědělského družstva se v současné době vyrábí také truhlářské prvky pro okna. Muzeum dodavatelské firmě poskytlo okna demontovaná z Libušína, po jejichž prohlídce bylo rozhodnuto o jejich repasování a navrácení do budovy.
„Ostatní okna se budou vyrábět nově v kopii,“ řekl Jindřich Ondruš, ředitel Valašského muzea v přírodě, které má správu památky na starosti.
Po sestavení prvních částí Libušína se objekt v areálu Teslice rozebral, impregnoval a převezl na Pustevny, kde byl znovu sestaven. Šlo o levou část, tedy Parmovu přístavbu a krček. Ve druhé fázi pak řemeslníci sestavují nejhodnotnější část národní památky, jídelnu.
Pro dosedání stavby ponechali v místě tesařských spojů rezervy vyplněné klínky. Počítá se s celkovým dosednutím srubu asi o třicet centimetrů. Pro urychlení dosedání zatížili stropní konstrukce barely s vodou o objemu tisíc litrů.
„Už při demontáži torza Libušína byla prováděna podrobná prohlídka a výběr dochovaných prvků, které byly při realizaci stavby postupně navráceny do objektu. Pokud to bylo možné, byly osazovány na původní místo,“ přiblížil Ondruš.
Ve sklepě našli malby, část jich zachovají
Některé prvky byly vlivem času nebo požáru velmi poškozeny a odborníci vyřízli celé části. „Přesto panovala shoda, že budou do objektu navráceny i části dochovaných originálů, třeba na jiné místo,“ dodal ředitel skanzenu.
V objektu Krčmy podle něj zůstalo zachováno pět stropních trámů, které jsou plošně polychromované. Polychromii tvoří rostlinné motivy, tedy růžové květy se zelenými ratolestmi na hnědočerveném pozadí. Na jednom z trámů byla nalezena datace 1891.
Tři vybrané trámy s květinovou kresbou a datací byly navráceny do stavby a poté budou restaurovány na místě. Ohořelé trámy se zbytky kreseb se uloží v depozitáři muzea.
Při otloukání omítek ve sklepních prostorách byly pod novodobou vrstvou omítky nalezeny původní historické, které se očistily na původní malbu a budou zachovány.
Chata Libušín, jež byla v roce 1995 prohlášena národní kulturní památkou, vyhořela 3. března 2014. Příčinou požáru byla špatně opravená kamna. Celková obnova by měla stát zhruba sto milionů korun. Nový Libušín s restaurací by se měl veřejnosti otevřít na konci roku 2019.
