Krvácení do mozku, náhlé těžké úrazy, popáleniny, závažná zranění dětí nebo akutní komplikované zhoršení zdravotního stavu. V podobně krajních případech potřebují záchranáři ve Zlínském kraji pomoc letecké služby z Olomouce, Ostravy nebo Brna.
Například loni v září volali vrtulník ke zraněné devětadvacetileté ženě ve Valašském Meziříčí, která spadla při jízdě na skateboardu.
„Byla v bezvědomí, s poraněním hlavy a mozku a v přímém ohrožení života,“ popsal Lukáš Humpl, mluvčí záchranné služby Moravskoslezského kraje.
Zlínští záchranáři ženě poskytli první pomoc, pak pro ni přiletěl vrtulník z 60 kilometrů vzdálené Ostravy a dopravil ji do ostravské fakultní nemocnice. Kdyby měl Zlínský kraj leteckou záchranku, pacientka by se zřejmě dostala do špitálu dříve.
Experti ministerstva zdravotnictví si ale myslí, že se tento kraj bez vrtulníku obejde, stejně jako se bez něj obešel i v minulosti.
V materiálu, který řeší rozmístění stanovišť po České republice po roce 2020, proto Zlínský kraj opět nefiguruje.
„Současné rozmístění se jeví jako optimální. Předpokládáme, že na lokality, které nebudou optimálně pokryty, uzavřeme mezinárodní smlouvy. Teď hledáme i optimální řešení pro Zlínský kraj,“ vysvětlila mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Naráží na fakt, že nepokryté oblasti Beskyd, kde hrozí například úrazy lyžařů a turistů v horách, většinou sousedí s Trenčínským krajem. Mezivládní dohoda se Slovenskem dnes ovšem neexistuje.
„Nemůžeme se domluvit s Trenčínským krajem sami, protože jejich vrtulník by pacienta musel stejně dopravit do fakultní nemocnice za hranicemi kraje. Na tom se musí domluvit stát,“ upozornil zlínský hejtman Jiří Čunek.
Ten už ministerstvu zdravotnictví poslal k odbornému materiálu nesouhlasné stanovisko, protestoval také na Asociaci krajů a podpořili ho i krajští zastupitelé.
Za rok by se vrtulník hodil u přibližně 200 případů
Čísla leteckých výjezdů do kraje za loňský rok jsou následující: z Brna 62 zásahů, z Ostravy 56 a z Olomouce 38. To jsou ale jen ty, ke kterým vrtulník skutečně přiletěl. Případů, kdy ho záchranáři žádali marně, je asi o čtvrtinu více. Během roku jde tedy dohromady o 200 událostí.
„Pokud bychom měli vlastní vrtulník, byl by každopádně vytížený a počet vzletů by se zvýšil na dvojnásobek,“ sdělil ředitel krajské záchranky Josef Valenta.
Odmítnutí bývají záchranáři například kvůli sněžení, inverzi, nedostupnosti terénu nebo tomu, že vrtulník zrovna zasahuje na jiném místě.
„Snažíme se vyjít vstříc, ale samozřejmě také zohledňujeme, zda je vrtulník přínosný,“ řekla mluvčí jihomoravské záchranky Michaela Bothová.
Mapa pokrytí krajů vrtulníky letecké záchranné služby.
Tři sousední kraje však ani tak nepokrývají celý region. Podle zákona by letečtí záchranáři měli být na místě zásahu do dvaceti minut od nahlášení, což odpovídá zhruba 55 kilometrům letu. Východně položené části Zlínského kraje jsou přitom od stanovišť vrtulníků vzdálené i dvojnásobně.
„Ve dne nejsme letecky pokrytí ze čtyřiceti procent, v noci vůbec,“ zdůraznil Valenta.
Záchranáři také dlouhodobě upozorňují na skutečnost, že rozmístění stanovišť leteckých záchranek není ideální. Podle počtu obyvatel vychází mnohem lepší pokrytí na české než na moravské kraje.
„Například Liberecký kraj je menší než my, má méně obyvatel, stejný typ specializované péče v nemocnicích – a vlastní vrtulník má,“ prohlásil lékař krajské záchranky Dorián Pfeifer.
Někteří odborníci však mají jiný názor. „Bylo by přínosné dostat leteckou záchranku do tohoto regionu, protože pro pacienta i lékaře by to znamenalo lepší komfort. Ale technicky vzato je současné pokrytí přijatelné,“ konstatoval ředitel Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý.
