Hromada klestí překrytá plachtou vypadá, jako by si ji někdo nachystal na odvoz. Ve skutečnosti jde o jednu ze smrtících pastí na drobné černé brouky, kteří decimují lesy v Beskydech.
Cedulka s varováním informuje, že plachta je napuštěná insekticidem a brouci na ní hynou velmi rychle.
„Pod ní je feromon, který láká speciálně kůrovce,“ říká vedoucí odboru lesního hospodářství Lesů České republiky Jiří Groda a opatrně nabírá hromádku brouků na list papíru.
Další zatím poletují kolem, jsou totiž úplně všude. Z jednoho kubíku stromů jich může vyletět odhadem až 100 tisíc.
Lesy na kopcích mezi Rožnovem a Zubřím se nacházejí v jedné z nejpostiženějších lokalit v zemi. Denně tady hrčí lesnická technika, kamiony upravené na přepravu kmenů jezdí sem a tam.
Jenže kůrovec má zatím navrch. Jde totiž o mnoho problémů v jednom a všechny začínají suchem.
„Řešíme tady klimatickou změnu, která postihuje celou střední Evropu,“ upozorňuje Jaromír Válek, lesní správce Lesů ČR v Rožnově pod Radhoštěm.
Sucho trvá už několik let v řadě za sebou a oslabuje stromy, které se pak nedokážou bránit škůdcům. Zároveň se zvyšuje teplota a kůrovec se díky tomu rychleji množí. Běžně se nová generace vylíhne za šest týdnů, pokud je ale v průměru o jeden dva stupně Celsia víc, stačí tři týdny.
„Vývoj se neuvěřitelně zrychlí a samozřejmě čím víc brouků se vylíhne, tím víc stromů napadnou,“ potvrzuje Groda.
Zmizí les – a pak i zdroj vody
Vážnou situaci dokazuje i statistika. Loni v lokalitě kolem Rožnova vytěžili 106 tisíc metrů krychlových dřeva napadeného kůrovcem. Ještě v roce 2008 to přitom byla pouhá tisícovka.
Množství skokově narostlo v letech 2012–2013 a extrémní sucho dalších let udělalo situaci kritickou. Tehdy se ale průměrná roční teplota na stanici u Valašského Meziříčí ještě pohybovala kolem 6 stupňů Celsia a to škůdci tolik nenahrávalo. Letos už je na 10 stupních. A srážky klesly zhruba na jednu třetinu zdejšího normálu.
„Má to daleko širší souvislosti,“ říká rožnovský starosta Radim Holiš. „Už máme zkušenost s tím, že když zmizel les, který chránil lokální zdroj pitné vody, přišli jsme následně i o ten zdroj. Obrovský problém může nastat, pokud přijdeme o les kolem vodní nádrže Stanovnice,“ dodal.
Tam je třicetiletý jehličnatý porost, který má zásluhu na tom, že zdroj pitné vody pro velkou část Valašska zůstává čistý.
Letošní vývoj počasí bohužel zatím nedává naději, že by se stav zlepšil. Duben byl nejsušší od roku 2013 a v porovnání teplot drží dokonce padesátiletý rekord. V Rožnově proto zbývají jen hodiny do vyhlášení zákazu čerpat povrchovou vodu. Loni k němu sáhli až v létě.
Jednoduché a rychlé řešení neexistuje, protože nikdo neumí zařídit, aby pršelo. Dají se jen zmírňovat následky. Už dnes platí, že více než polovina mladých stromků, které se vysazují na vytěžená místa, jsou listnáče. Mají hlubší kořeny a tedy i šanci lépe přečkat období sucha. Na druhou stranu jich však velké množství uschne už brzy po zasazení.
Jak se přepisují skripta o lesnictví
Rožnovská radnice plánuje svolat experty na lesnictví a ochranu krajiny, aby vytipovali nejodolnější druhy stromů. Výhled do budoucna je totiž neradostný. Smrkové lesy v nižších polohách postupně téměř úplně vymizí, přesunou se do míst s nadmořskou výškou nad 800 metrů.
Jaké lesy porostou níž, je – zjednodušeně řečeno – jedno. Jen když nějaké budou, aby bránily erozi půdy.
Kromě toho se začnou ve velkém stavět rybníky, nádržné hráze na potocích i řekách, poldry. Jejich úkolem bude zadržet vodu, která naprší.
„To ale znamená zjednodušit povolovací systémy. Dnes trvá dva tři roky, než vyřídíte povolení na jakoukoli přírodě blízkou protipovodňovou stavbu, a pak je za dva měsíce hotová,“ poznamenal Holiš.
A přidává postřeh ze začátku letošního roku. „V městských lesích jsme zaznamenali aktivního kůrovce už v lednu. To, co se tady děje, přepisuje skripta o lesnictví,“ říká.
Lesníci rozmisťují mezi stromy lapače, což jsou skříňky s feromonem, které brouky nalákají a nepustí ven, ale i lapáky v podobě pokácených stromů nebo hromad klestí. Je jistá šance, že se kůrovec nastěhuje do nich, a ne do rostoucích stromů.
Vůbec nejdůležitější je dostat napadené dříví co nejdřív z lesa. V současné době se jen z lokality nad Rožnovem vozí 60 tisíc kubíků dřeva ročně. A protože se ve velkém využívá svážní místo v blízkosti vlakového nádraží, ovlivňuje takový provoz i dopravu a život lidí ve městě.
