Ono take nikoho nenapadlo, ze kdyz uschly strom okamzite vytezi, tak ptaci nemaji kde hnizdit a sice se z jednoho stromu vylihne 100 tisic brouku, ale kdyz by v okoli byli ptaci a sezrali by 90% dospelych brouku, tak se jich 100 tisic nevylihne, navic zbytek by sezral datel... ale takhle nikdo neuvazuje... hlavne chemie, monokultury, okamzite vytezit atd atd... nekde v Kosmove ci Dalimilove kronice bylo uvedeno, ze na uzemi dnesni CR bylo v cca 14-15 stoleni bylo cca 80-85% listnatych lesu... i to vypovida o necem...

Desetileti betonovani krajiny nemohlo zustat bez nasledku. Stejne tak "ekologicke" elektrarny narusujici lokalni ekosystemy.

Predpokladam, ze EU na to zase vymysli nejake dotace.

jak ovlivňuje beton množství deště ?

Ale vždyť to příroda dělá jen proto, aby se vám zavděčila. Chcete mít důvod těžit? Chcete. Chcete smrkové monokultury? Nechcete. Chcete mít všude pláně a sjezdovky? Chcete. Tak co furt kňouráte?

Ta samá katastrofa se děje na polích. Přišlo líbezné jaro do krásné (dosud) české krajiny a ta se celá oděla do žluté barvy (řepky). Posléze vyrostou lesy kukuřice a je vystaráno.

jenže i když přestaneme pěstovat řepku a kukuřici, tak pršet nezačne.

Vývoj v přírodě mě nenaplňuje nadšením, ani nepřekvapuje. Vrací se nám jen to, co jsme vůči ní zanedbali - od přemíry chemie přes těžkou techniku, nerespektování přirozených procesů, organizační chyby až ke lhostejnosti k vodnímu hospodářství. Některé procesy probíhají spontánně a lidské možnosti jim nejsou schopny čelit. Bědování však nepomůže, musí se rychleji spustit ozdravné procesy, které jsme dlouhodobě zanedbali. Metody k tomu jsou známy: Baťovi aktéři nekibicovali a pracovali. Např. o přehradě u Vlachovic už se mluví několik let a se zahájením stavby se počítá za dalších sedm let (v ideálním případě). Za Tomáše zakladatele by už několik let sloužila. My budeme řešit na papíře a u stolu zadržování vody nejrůznějšími řečmi, až Beskydy a další oblasti zdevastujeme natolik, že náprava se neúnosně prodraží a nás i přírodu potká pláč a skřípění zubů.

Vážení, tady hovoříte o tom, že člověk se ke krajině choví macešsky, že pěstuje monokultury, že pěstuje řepku, která vysušuje půdu, apod.

To všechno je pravda a je pravda i to, že tyto věci zapříčiňují velice negativní jevy v přírodě, v krajině, v zemědělstvíé, lesnictví, myslivosti, vodohospodářství, rybářství apod..

Ale nemohou mít vliv na to, o čem je tento článek a co nás trápí nejvíce: na to, že neprší.

O tom, zda bude pršet, se rozhoduje ve výšce několika kilometrů nad povrchem země. Zda je dole zasetá řepka, či zasázeny brambory, zda lesy jsou racionálně smíšené, či nesmyslně monokulturní směrem ke smrkům, to je ve výšce čtyř kilometrů nad zemí meteorologickým pravidlům totálně lhostejné.

Tak vysadíme banánovníky strom jako strom a navíc bude co jíst

Ale až tu začnou tropické deště, do té doby můžeme vysadit tak možná kaktusy...

Brouk je součástí přírody a napravuje, co člověk zanedbá. Je smutné, že již šumavský experiment nebyl dostatečnou výstrahou. Lesy jsou přestárlé, mýtní věk lesa se neustále zvyšuje a pokud se přidá sucho, tak je to tak jak to je. Prostě se není čemu divit.

Jak se tak dívám nazpět, tak to není dnes první článek o tragické situaci lesů. Jelikož si nemyslím, že by média tolik stav lesů trápil, tak to spíš připomíná "dělostřeleckou přípravu" na nějakou velkou dotační akci správným směrem.

Jo, chysta se dalsi varka dotaci na splachovani destovou vodou

Dlouhá desetiletí se mluví o změně druhové skladby lesa.

Ono se mluví a mluví a smrkové monokultury se vesele sází dál. A kdo by to čekal, ona je tu zase kůrovcová kalamita. Člověk by si řekl, že to kůrovec sežere a bude klid. Problém bude vzhledem k suchu k tomu novému osázení. Správná doba se promeškala a teď budou problémy.

Přesně tak, holiny zarůstají agresivní trávou, kde jen tak nějaký semenáček nevzejde. Do toho suchá půda a přemnožená lesní zvěř. Skvělé podmínky pro obnovu lesa. Všechny smrčiny v postižených oblastech měly být před 30 lety masivně podsety bukem, který by již dnes byl ve stavu, kdy by je mohl po gradaci kůrovcové kalamity nahradit. Na holině bude trvat desítky let než se vytvoří nový les. A že se lesy ČR poučily? Běžte se podívat do smrkových lesů nad 800 m, které tato kalamita čeká v blízké budoucnosti, jestli tam někdo sází buky.