Dovolání proti verdiktu podávalo olomoucké arcibiskupství, jež neúspěšně argumentovalo, že jde o funkční celek se zámkem a Podzámeckou zahradou, které církev v restitucích naopak získala.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu bez dalších podrobností oznámila kroměřížská soudkyně Jana Ivánková.
Podle ředitele Územní památkové správy Národního památkového ústavu v Kroměříži Petra Šubíka z rozhodnutí soudu vyplývá, že památkáři dodrželi zákon o církevních restitucích.
„Podle něj jsme správně zahradu neměli vydat. Národní památkový ústav tedy postupoval v souladu s legislativou a potvrdilo se to i tímto rozhodnutím,“ řekl Šubík.
Mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka v pondělí řekl, že současný stav kauzy ani případné další kroky nebude komentovat s ohledem na to, že arcibiskup Jan Graubner i pomocný biskup a generální vikář Josef Nuzík se léčí z koronavirové nákazy.
Arcibiskupství v žalobě tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Květná zahrada však podle rozsudku může fungovat samostatně, navrácení církvi se jí netýkalo.
„Arcibiskupství neprokázalo funkční spojitost mezi zámkem, Podzámeckou zahradou a Květnou zahradou,“ odůvodnila už v loňském verdiktu soudkyně okresního soudu Jana Ivánková.
Stavby vznikly v době, kdy církev zahradu nevlastnila
Kroměřížský zámek a obě zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství dříve uvádělo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek mívaly v minulosti vždy stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle Národního památkového ústavu je nelze vyčlenit, a podle zákona o restitucích je tedy nelze ani vydat.
V zahradě, která patří k turistickým lákadlům Kroměříže, v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Ze čtveřice památek ve Zlínském kraji spravovaných Národním památkovým ústavem přilákala v letošním roce nejvíce návštěvníků právě kroměřížská Květná zahrada. Bylo jich 79 614, o rok dříve 112 022.
