Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spor vodní elektrárny o výšku Moravy trvá. Kvasice chtějí jít i k soudu

  11:38aktualizováno  11:38
V přetahované mezi novou vodní elektrárnou na řece Moravě u bělovského jezu a obcemi ležícími proti proudu se žádná dohoda zatím nerýsuje. Naopak to spíš vypadá, že věc spěje k soudu.

Vodní elektrárnu staví podnikatel Lubomír Marták na řece Moravě mezi Otrokovicemi a Bělovem. | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Úřad v Otrokovicích sice investorovi vodní elektrárny povolil zvýšit hladinu řeky Moravy oproti dnešnímu stavu o půl metru. Obce Kvasice a Střížovice se nicméně proti tomuto opatření v obavách z povodní odvolaly.

"Vydali jsme rozhodnutí o manipulačním řádu jezu Bělov. Bylo to počátkem července," řekl Lukáš Zeman z odboru životního prostředí městského úřadu v Otrokovicích.

1,6 megawattu

je příkon dvou kaplanových průtokových turbín vodní elektrárny mezi Otrokovicemi a Bělovem.

"Rozhodnutí nenabylo právní moci, protože obce se odvolaly. Běží lhůta, kdy se k odvolání máme všichni vyjádřit," sdělil MF DNES podnikatel Lubomír Marták, jehož elektrárna najela v červnu na zkušební provoz.

Manipulační řád, který otrokovický městský úřad elektrárně schválil, je soubor pravidel, jimiž se řídí nakládání s vodou na vodních dílech. Úřad v něm Martákovi povolil zvýšit hladinu u jezu o půl metru výš než dnes.

Starosta Kvasic: Při povodních pomůže i půl metru

Na této vyšší úrovni byla totiž hladina roku 1994, kdy na projekt elektrárny získal stavební povolení její původní investor - kroměřížský podnikatel. Než ovšem začal stavět, přišly roku 1997 povodně, které zaplavily dvoutisícové Kvasice ležící jen pár kilometrů nad jezem.

Kvasice proto roku 2001 požádaly o snížení hladiny o půl metru a úřady jim vyhověly. Lubomír Marták, který projekt nepostavené elektrárny koupil roku 2011, dnes tvrdí, že úřady hladinu snížily bez vědomí tehdejšího majitele projektu, a s odvoláním na původní stavební povolení ji chce tedy znovu o půl metru zvýšit.

Vodní elektrárna má být spuštěna do zkušebního provozu počátkem června.

Vodní elektrárna u bělovského jezu.

"Všechna naše povrchová voda má odtok do Moravy. A když se zvedne hladina na jezu, zvýší se i hladina na přítocích. To všechno má souvislost. A při povodni pomůže i půl metru," vysvětluje důvody odvolání starosta Střížovic Pavel Kvasnička. "Chápu investora, ale někdo na druhou stranu musí pochopit nás," dodává.

Pro nově dokončenou elektrárnu to znamená problém. "Mám expertizu výrobce turbín, který spočítal, o kolik snížením hladiny poklesne roční výroba elektřiny. Finančně jde zhruba o čtyři miliony. Při nižší hladině navíc může turbína přisávat vzduch a výrobce negarantuje její správnou funkci. Pak by škody byly daleko větší," řekl už dříve podnikatel Marták.

Může za zaplavování ulic nízko položený přepad dešťovky?

Zvýšení hladiny jako první odmítly Kvasice, které velká voda ohrožuje skoro každý rok, několikrát vysoká hladiny hrozila zaplavit tamní sportovní areál, jednou starosta kvůli tomu musel dokonce nechat odstřelit hráz přítoku Moravy a nechat jej vylít do polí.

"Navržená hladina by měla vzdutí až někde nad areálem, a to je z psychologického hlediska občanů nepříjemná věc. Znamenalo by to navíc problémy pro obecní kanalizaci, která by neměla kam odtékat. Ale i pro sklepy budov v přilehlých ulicích Bělovská a dalších," vysvětlil před časem starosta Lubomír Musil.

Marták však jeho argumenty odmítá. Podle něho vyšší hladina čističku odpadních vod nijak neohrozí. Přečištěné domovní splašky totiž vhání čistička do Moravy pod tlakem a přepad pro dešťovou vodu ústí pod stávající nižší hladinu řeky. To je podle Martáka skutečná příčina zaplavování ulic za přívalových dešťů.

Starosta Musil ovšem trvá na svém. Odvolání Kvasice odůvodnily osmi body, mimo jiné i za pomoci posudku expertů v oboru kanalizací.

"Budeme čekat dvacet dní, uvidíme, jak rozhodne rozhodčí orgán, kterým je krajský odbor životního prostředí. Zachování hladiny Moravy na stávající výšce se ale budeme domáhat i soudní cestou," připustil Musil.

Nová vodní elektrárna na řece Moravě se nachází na bělovském jezu nad Otrokovicemi.

Nová vodní elektrárna na řece Moravě se nachází na bělovském jezu nad Otrokovicemi.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Záchranářka Dana Polášková předváděla prvňáčkům na ZŠ Mikoláše Aleše ve Zlíně...
VIDEO: Prvňáci se učí první pomoc na méďovi. Do rytmu zpívají „rolničky“

Do základních škol se znovu vrátila výuka první pomoci. Učí ji přímo záchranáři a během školního roku proškolí na pět tisíc prvňáků.  celý článek

Jeden z rekonstruovaných pokojů středoškolského internátu.
Peníze z restitucí arcibiskupství vrací do opravy kroměřížského gymnázia

Část středoškolského internátu, který je součástí areálu kroměřížského arcibiskupského gymnázia, je opravená. Rekonstrukce zahrnovala vše od rozvodů po...  celý článek

Roman Kafka je žalobce v metanolové kauze, pro hlavní míchače otrávené směsi...
Mohlo zemřít přes 150 tisíc lidí, vrací se žalobce k metanolové aféře

Pět let uplynulo od metanolové aféry. Spolu s policií ji tehdy začal rozkrývat zlínský žalobce Roman Kafka. V rozhovoru pro MF DNES mluví o tom, jestli se může...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.