Dnes obléká do ručně vyrobených krojů či historických a divadelních kostýmů zástupy lidí. „Na přání Moravského zemského muzea v Brně obleču do krojů i figuríny,“ usmívá se výtvarnice nad jednou z posledních zakázek.
Čtyřiačtyřicetiletá rodačka z Uherského Ostrohu nemá o zákazníky nouzi. Obzvlášť ji těší jejich nízký věk. „Obliba krojů na Slovácku nepolevuje a zájem o ně mají především mladí,“ všímá si.
Přitom pořízení kroje na průměrnou mužskou postavu vysokou 180 centimetrů není levnou záležitostí. Ceny se liší podle bohatosti zdobení, každá obec či město klade důraz na jiný prvek.
„Třeba ostrožský kroj je poměrně jednoduchý, v průměru přijde bez bot a klobouku na dvacet tisíc korun,“ prozradila Kölblová. „Když si vezmu míry a zákazník spěchá, nový kroj si může odnést třeba i za dva dny.“
 |
Lásku k rukodělné práci jí už předala její maminka Helena. Od patnácti let začala sama pro sebe šít krojové součástky (vyšívání, fěrtúšek, spodničky, kordulku). Dlouhá léta pracovala v podniku Oděvní průmysl Prostějov, kde prošla pozicemi od krejčové až po hlavního mistra. Od roku 2003 už provozuje vlastní živnost na výrobu krojů a divadelních kostýmů.
Její umění je opravdu výjimečné. Jen úzká skupina švadlen dokáže ovládat kompletní lehkou i těžkou krejčovinu s ruční nebo perličkovou výšivkou. A to je jen zlomek z preciznosti, kterou Kölblová oplývá.
„Zhotovuje a zdobí kostýmy a oděvy, které reprezentují časový horizont od starověku po současnost. Ovládá řadu vyšívacích technik, často používá křížek, řetízek, stonkový steh, smykování do tvarů a hladkování,“ upozornila vedoucí krajského odboru kultury a památkové péče Romana Habartová.
Jezdí za ní i novináři z Japonska
Ve volném čase je aktivní členkou šermířské a divadelní společnosti z Uherského Ostrohu Memento mori. Většina šermířské a ochotnické garderobiéry nese její rukopis. A kostýmy, které nepochází z její dílny, alespoň opravuje.
Pokud jde o historické kostýmy, prochází se v nich třeba průvodce muzea Kosárna v Karlovicích či mušketýr, jedna ze živých atrakcí hradu Sovinec v Jiříkově.
Zastupitelé Uherského Hradiště udělili ostrožské tvůrkyni letos v dubnu Cenu Vladimíra Boučka za šití a zdobení tradičního lidového oděvu. „Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla mít šanci získat nějaké uznání. Vždyť se šitím a návrhy kostýmů jen bavím. Není to přece nic výjimečného,“ tvrdí Kölblová skromně.
Habartová to vidí opačně. „Soňa Kölblová má v oblasti takové renomé, že ji navštěvují zájemci o kroje, historický textil, tvůrkyně krojů, specialisté, pracovnice z krojových dílen, studentky a pedagogové zlínské Univerzity Tomáše Bati, muzejní restaurátoři textilu z celé republiky a dokonce i novináři z Japonska,“ říká Habartová.
