(Ilustrační snímek).

(Ilustrační snímek). | foto: Lukáš Procházka, MF DNES

Lidé podceňují kontroly studní, přitom je v nich často nepitná voda

  • 1
Studny s vodou, které používají lidé ve Zlínském kraji, jsou z velké části znečištěné a voda není vhodná k pití. Ukázaly to výsledky testovaných vzorků.

Více než 80 procent z 535 vzorků vody, které lidé loni přinesli do specializované laboratoře ve Zlíně-Klečůvce, nevyhovělo parametrům pro pitnou vodu. Letos během jednorázové akce v laboratoři otestovali 53 vzorků, špatná byla téměř třetina.

Dílčí rozbory, zaměřené pouze na obsah dusičnanů, dělala nedávno také Univerzita Tomáše Bati. Tady nevyhověla víc než polovina vzorků.

„Jaro je na testování ideální období, po zimě – především s táním sněhu – se do vody mohly dostat látky, které v ní dříve nebyly a které jsou zdraví škodlivé,“ upozornila ředitelka odboru obecné a komunální hygieny Krajské hygienické stanice ve Zlíně Eva Javoříková.

Dusičnany: výjimkou není ani čtyřnásobné překročení normy

Jak je na tom Zlínský kraj s kvalitou vody v soukromých studních, ale nikdo neví. Odpovídají za ni sami majitelé, testování není povinné – a tedy se ani nikde nescházejí údaje o jeho výsledcích. Informace z laboratoří ale mnohé napovídají.

A kvalita vody se navíc mění. „Lidé, co přicházeli se vzorky, říkali, že vždycky měli kojeneckou vodu. Ale my jsme zjistili, že dusičnany mají překročené i několikanásobně,“ upozornila Lenka Veverková z technologické fakulty zlínské univerzity.

Norma pro pitnou vodu povoluje 50 mikrogramů na litr, výjimkou nebyla ni voda, v níž naměřili čtyřnásobek.

„Minimálně trojnásobně byla norma překročená zhruba u šesti procent vzorků. Naopak velmi kvalitní vzorky byly dva,“ dodala Veverková.

Vodou s vysokým obsahem dusičnanů by se přitom neměla ani zalévat zelenina či ovoce.

Nejhůř snáší vysoký obsah dusičnanů malé děti nebo lidé s oslabeným organismem, kterým může způsobit zdravotní komplikace. Do vody se dostávají třeba z prosakujícího septiku nebo z hnojiv.

Kvalita vody se může změnit z roku na rok

Ideální je vodu testovat alespoň jednou do roka, pokud je v pořádku. Rozbory je možné pořídit na různých místech, namátkou ve zdravotním ústavu nebo třeba u společnosti Moravská vodárenská, která využívá laboratoř ve Zlíně-Klečůvce. Testy nabízí za 750 korun.

Pokud ukážou znečištění, měly by se opakovat a sledovat vývoj. Nemusí jít o dlouhodobý stav, do studny se může dostat třeba po prudkých deštích. Z praxe ale vyplývá, že lidé testují spíše nárazově, třeba když už mají podezření, že voda není v pořádku. Nebo když koupí dům se studnou.

To je případ manželů Kořénkových. Před osmi lety koupili rodinný domek na Valašsku a nechali si otestovat vodu ve studni na zahradě. Výsledky byly dobré, což byl později také jeden z důvodů, proč nenechali dům napojit na veřejný vodovod. Jenomže dnes je situace jiná.

„Úplně jsem se zděsil, co pijeme. A vlastně nevím, jak dlouho,“ potvrdil Martin Kořének. V ruce má rozbor vody, dusičnany překračuje trojnásobně, ani mikrobiologický rozbor nedopadl dobře.

Ve Zlínském kraji schází veřejný vodovod zhruba ve čtyřech procentech obcí, jen na Zlínsku je více než 1 300 studní. Kolik z nich tvoří jediný zdroj vody, ale úřady nesledují.

„Je důležité, abychom dobudovali rozvody vody na celém území kraje. Ale i tam, kde lidé mají možnost se připojit, to často neudělají. Vodu ze studny nemusejí platit,“ podotkl Ivan Mařák, krajský radní odpovědný za životní prostředí.