Během pár dní byla rozebrána a na její dotisk čekají tisíce čtenářů po celé republice. Kniha Století Miroslava Zikmunda bude zřejmě jednou z nejúspěšnějších regionálních publikací ve Zlínském kraji (viz též Zikmund vydává novou knihu. Je poslední, říká nestárnoucí cestovatel).
„Je to v těchto dnech největší hit,“ potvrdila vedoucí zlínského knihkupectví Kanzelsberger Veronika Spurná.
Vyprávění světoznámého cestovatele by se na pultech mělo znovu objevit už v nejbližších dnech. Není to ale jediná kniha pro regionální patrioty, která má u čtenářů úspěch. Zájem o literaturu místních autorů stoupá, a to nejen před vánočními svátky.
Obyvatele lákají osobnosti, fotografické publikace, sport, historie i příroda. Táhnou konkrétní autoři nebo témata. S uvedením divadelní hry Zvlčení zlínského spisovatele Antonína Bajaji znovu vzrostl zájem o stejnojmennou knihu (viz též Vlci jsou příkladem rodinné soudržnosti, říká Bajaja o divadelním debutu).
Tipy na knihy ze Zlínského krajeMartin Marek: Středoevropské aktivity Baťova koncernu za druhé světové války Veronika Provodovská: Řemeslo jak vyšité. Vývoj krojované výšivky na Uherskobrodsku, moravsko-slovenském pomezí a moravských Kopanicích Petr Horký, Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava a Vladimír Kroc: Století Miroslava Zikmunda Josef Ruszelák: Život je za dveřmi. V knize zlínský malíř bilancuje svůj život Vlastimil Hela: Tajemství bohyní na Žítkové Petr Odehnal: Hubert Gessner a (nejen) Valašské Klobouky Daniel Porazil: Žlutomodrá rally Petr Poulík: Rally forever Salon filmových klapek 1998–2017 Zlín Pavel Dorčák, Josef Kramář: Valašskomeziříčské kalendárium. Významná data ze života ve Valašském Meziříčí 2010–2014 Libor Sváček: Zlín. Fotografická publikace Michaela Pribilincová: Baťovídky – Příběh medvěda Toma. Životní příběh Tomáše Bati pro děti |
V centru zájmu jsou i žítkovské bohyně, regionální kuchařky například z Valašska nebo knihy o Tomáši Baťovi, jeho firmě, historii a způsobu podnikání. Vydává je především Nadace Tomáše Bati. Letos k literatuře pro dospělé poprvé přibyla kniha Baťovídky, která myšlení zakladatele obuvnické firmy přibližuje dětem.
Nejslavnější rodák ale nezajímá jen čtenáře ve Zlíně. „Ptají se na něj lidé i u nás, stejně jako například na bohyně spojené zase se Slováckem,“ potvrdil vsetínský knihkupec Pavel Kalouš. „Ale pravda je, že regionální literatury zase tolik není, ten výběr je omezený,“ poukázal.
Velký úspěch mají fotografické knihy
Ne že by autoři chyběli. Dostat se do povědomí lidí i do veřejné sítě prodejen pro ně ale není jednoduché. A jmen, která by přesáhla hranice regionu, je málo.
„Situace na trhu se po ekonomické stránce zhoršila a autor, který začíná a je neznámý, to má velmi složité. Obzvlášť v regionu je velice důležité být na očích, jezdit za lidmi, dělat besedy a pěstovat si svoje čtenáře. Vždycky je výhoda, když autora lidé znají a není pro ně jen cizím jménem na obálce, protože jedině tak se k němu zase vrací,“ naznačil novinář a publicista Jiří Jilík.
Ve svém nakladatelství Veligrad v minulosti vydal vlastní publikace o záhadných Chřibech, malíři Moarchu Evenovi nebo žítkovských bohyních. Zatím poslední nazvanou Muž, který viděl démona napsal s dlouholetým spolupracovníkem a buchlovickým místostarostou Bořkem Žižlavským. Vydavatele už si ale našli v Praze.
Nakladatelství, které by se věnovalo vysloveně regionální literatuře, totiž ve Zlínském kraji není. Jsou ale výjimky. V lednu například vyjde nová publikace o luhačovických lázních, již vydává zlínská Archa.
„Regionální věci už moc nedělám, ale v tomto případě to byla skvělá práce. Kniha obsahuje unikátní fotografie lázeňských procedur z počátku dvacátého století, které tehdy pořídil prestižní fotoateliér Bruner-Dvořák,“ upozornil majitel nakladatelství Archa Pavel Jungmann.
Právě fotografické knihy mají u obyvatel velký úspěch. To je příklad publikace Valašsko ve starých fotografiích nebo reprezentativní knihy nazvané Uherské Hradiště, královské město na řece Moravě, vydané před deseti lety jako vzpomínka na 750 let od založení. Má téměř 500 stran s barevnými fotografiemi i dokumenty z rodinných archivů a sbírek. V hradišťském městském informačním centru patří stále k nejprodávanějším knihám.
„Snažíme se hlídat trh a regionální autory mít v nabídce. Nejvíce si lidé samozřejmě kupují to, co se jich nějakým způsobem dotýká. Proto má teď úspěch třeba i nedávno vydaná kniha o historii městské části Sady,“ vysvětlila vedoucí centra Hana Patková.