Jana Mózová četla odmalička a bez knih nevydržela ani během pandemie. Loni se pustila do elektronických knih a stala se nejlepší e-čtenářkou Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně. Za rok jich přečetla 34.
„Papírové knížky mají cosi do sebe, ale v dnešní době je čtení na počítači řešením. Četla jsem je takto i před pandemií, ale rozhodně ne tolik,“ prozradila čtyřiapadesátiletá čtenářka.
„Není to ani nijak náročné na znalost práce s počítačem, stačí tři kliky, to zvládne každý,“ podotýká.
Podobně jako u ní stoupl zájem o elektronické výpůjčky i u jiných lidí. Letos proto všechny knihovny v Česku ocenily své nejlepší e-čtenáře. Knihovny ve Zlínském kraji spočítaly, že touto cestou si obyvatelé půjčili zhruba třikrát více knih než rok předtím.
„V některých obdobích vládní nařízení nedovolovala vůbec nic a byli jsme úplně zavření,“ vysvětlila zástupkyně ředitelky vsetínské knihovny Dagmar Janošková.
Půjčování elektronických knih začalo před pěti šesti lety, kdy si zájemci takto přečetli za rok třeba dvacítku knih. Dnes mají k dispozici skoro deset tisíc titulů různých žánrů, především beletrie. Přes knihovnu si je zdarma může půjčit každý zaregistrovaný čtenář.
Šustění papíru lidé oželí kvůli jiným výhodám
Například ve Zlíně se loni počet elektronických výpůjček přehoupl přes šest tisíc a výrazně přibylo i nových čtenářů e-knih. Rok předtím bylo výpůjček 3 804. V Knihovně B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti si zájemci v roce 2019 půjčili 452 knih, loni 1 259.
Ve vsetínské knihovně vidí vzestup i v měsíčním srovnání. Před dvěma lety si za březen půjčili čtenáři 58 e-knih, loni 154 a letos za prvních deset dní jich bylo 58.
„I u nás je nárůst asi trojnásobný oproti předcházejícímu roku,“ potvrdila také ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková.
„Lidé nechtějí číst na počítači kvůli zraku, další mají prostě raději šustění papíru. Osobně ale vidím výhodu v tom, že u e-knih nemusím čekat, až je někdo vrátí. Teď je dlouhodobě rezervovaný román Šikmý kostel, ale elektronicky ho mám k dispozici hned,“ srovnává.
Rostoucí zájem, který omezený režim knihoven jen podpořil, potvrdil i nedávný průzkum. Zúčastnilo se ho bezmála dva tisíce registrovaných čtenářů Knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.
Zájem mezi seniory vzrostl o dvě stě procent
Z něj například vyplývá, že třetina z nich si během loňského roku půjčila alespoň jednu elektronickou knihu. Téměř polovina lidí, kteří čtou na čtečce, tabletu či počítači, si půjčí dvě knihy měsíčně. A čtvrtina z těch, kteří zatím sahají jen po tištěných knihách, nevylučuje, že během dvou let využijí i e-knihy.
„Nejoblíbenější je tato služba u věkové kategorie dvacet až padesát let,“ upřesnila vedoucí odborných činností zlínské knihovny Libuše Pavlicová.
„V meziročním srovnání v absolutních počtech loni přibylo nejvíce třicátníků, procentuálně to bylo nejvíce u čtenářů starších osmdesáti let. Tam to bylo až o dvě stě procent,“ dodala.
„Jsou i lidé, kteří si půjčují pouze elektronické knihy, protože jsou třeba z druhého konce republiky. Ozývali se nám takto už na jaře,“ poukázala Dagmar Vaďurová z uherskohradišťské knihovny.
„Lidé s pandemií začali více žít na internetu, tak sáhli i k elektronickým knihám,“ doplňuje.
Za půjčené e-knihy knihovny poskytovateli platí zhruba 50 až 60 korun za jednu. Pro největší krajskou knihovnu to loni znamenalo více než 300 tisíc korun.
I proto nastavují čtenářům omezený počet knih na měsíc. Ve Zlíně je možné si půjčit dvě, v Kroměříži tři, ve Vsetíně nebo Uherském Hradišti čtyři.
