Autor knihy Na krásné modré Dřevnici Antonín Bajaja (vpravo) se zástupcem...

Autor knihy Na krásné modré Dřevnici Antonín Bajaja (vpravo) se zástupcem ředitele londýnského nakladatelství Jackem Colingem. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Dřevnice je překladatelský oříšek, proto knize od Bajaji změnili název

  • 2
Nestává se to příliš často, o to větší úspěch to je. Úspěšná a oceňovaná kniha zlínského spisovatele Antonína Bajaji Na krásné modré Dřevnici se právě dostává na pulty londýnských knihkupectví. Anglického překladu se dočkala šest let po českém vydání.

„Říkal jsem, že je to bláznovství. Vydávat české autory v anglickém světě je velké riziko a sehnat tam čtenáře také,“ prohlásil Bajaja.

Z anglického překladu má ale radost. Cesta k němu byla pozvolná. Nejdříve některé části knihy přeložili překladatelé Gabriela a Andrew Oaklandovi a následně se do celé knihy pustil anglický odborník David Short.

K vydání se odhodlalo malé londýnské nakladatelství Jantar, které chce pro čtenáře objevovat spisovatele východní a střední Evropy. Zatím ale vydali pouze české autory, na ty polské a maďarské by se mělo dostat v příštím roce.

„Majitel má předky ve Zlíně, a i když to vypadalo jako šílenost, začít českou literaturou byla jasná cesta,“ vysvětlil editor knihy a zástupce nakladatelství Jack Coling.

Zatímco na začátku tiskli jen padesátku kopií, dnes je vydávají po tisících. A kromě Bohumila Hrabala, Václava Havla, Ivana Klímy nebo Ludvíka Kundery se pustili i do méně známých jmen.

„V těchto případech to bývá tak, že přijde překladatel s tím, že má skvělou knihu a jestli ji nechceme vydat. Stejné to bylo i s Dřevnicí,“ přiblížil Coling.

První úryvky četli v letadle

Některé kapitoly z Bajajova románu oceněného Státní cenou za literaturu totiž už před několika lety četli v anglickém překladu manželů Oaklandových cestující v letadlech.

Když se k nim dostal Michael Tate, majitel vydavatelství Jantar, požádal zkušeného londýnského překladatele Davida Shorta o zpracování celé knihy. S Bajajovou malebnou češtinou a nesnadným jazykem si poradil tak dobře, že knihu navrhli do soutěže o nejlepší překlad. Větší problém způsobil samotný název.

Jméno zlínské řeky se totiž ukázalo jako nepřeložitelné. Proto vydavatel uspořádal soutěž a nakonec vybral název Burying the Season neboli Pohřbívání sezony.

„Už kdysi tento titul použil i Tonda Bajaja. Evokuje to konec nebo ukončování jedné éry, o které v knize píše,“ vysvětlila svůj vítězný návrh Gabriela Oaklandová.

Román Na krásné modré Dřevnici popisuje Zlín v dobách, kdy se jmenoval Gottwaldov. Velký úspěch měl u čtenářů i kritiků. Není ale první Bajajovou knihou, kterou mohou v mateřské řeči číst i v jiných zemích.

Jeho romaneto Zvlčení bylo přeloženo do pěti jazyků. Kromě ruštiny taky do běloruštiny, bulharštiny, slovinštiny a maďarštiny. V roce 2004 za něj autor získal cenu Magnesia Litera.