„Říkal jsem, že je to bláznovství. Vydávat české autory v anglickém světě je velké riziko a sehnat tam čtenáře také,“ prohlásil Bajaja.
Z anglického překladu má ale radost. Cesta k němu byla pozvolná. Nejdříve některé části knihy přeložili překladatelé Gabriela a Andrew Oaklandovi a následně se do celé knihy pustil anglický odborník David Short.
K vydání se odhodlalo malé londýnské nakladatelství Jantar, které chce pro čtenáře objevovat spisovatele východní a střední Evropy. Zatím ale vydali pouze české autory, na ty polské a maďarské by se mělo dostat v příštím roce.
„Majitel má předky ve Zlíně, a i když to vypadalo jako šílenost, začít českou literaturou byla jasná cesta,“ vysvětlil editor knihy a zástupce nakladatelství Jack Coling.
Zatímco na začátku tiskli jen padesátku kopií, dnes je vydávají po tisících. A kromě Bohumila Hrabala, Václava Havla, Ivana Klímy nebo Ludvíka Kundery se pustili i do méně známých jmen.
„V těchto případech to bývá tak, že přijde překladatel s tím, že má skvělou knihu a jestli ji nechceme vydat. Stejné to bylo i s Dřevnicí,“ přiblížil Coling.
První úryvky četli v letadle
Některé kapitoly z Bajajova románu oceněného Státní cenou za literaturu totiž už před několika lety četli v anglickém překladu manželů Oaklandových cestující v letadlech.
Když se k nim dostal Michael Tate, majitel vydavatelství Jantar, požádal zkušeného londýnského překladatele Davida Shorta o zpracování celé knihy. S Bajajovou malebnou češtinou a nesnadným jazykem si poradil tak dobře, že knihu navrhli do soutěže o nejlepší překlad. Větší problém způsobil samotný název.
Jméno zlínské řeky se totiž ukázalo jako nepřeložitelné. Proto vydavatel uspořádal soutěž a nakonec vybral název Burying the Season neboli Pohřbívání sezony.
„Už kdysi tento titul použil i Tonda Bajaja. Evokuje to konec nebo ukončování jedné éry, o které v knize píše,“ vysvětlila svůj vítězný návrh Gabriela Oaklandová.
Román Na krásné modré Dřevnici popisuje Zlín v dobách, kdy se jmenoval Gottwaldov. Velký úspěch měl u čtenářů i kritiků. Není ale první Bajajovou knihou, kterou mohou v mateřské řeči číst i v jiných zemích.
Jeho romaneto Zvlčení bylo přeloženo do pěti jazyků. Kromě ruštiny taky do běloruštiny, bulharštiny, slovinštiny a maďarštiny. V roce 2004 za něj autor získal cenu Magnesia Litera.