Plané sliby, nezapomeňte na to, že je před volbami.

Navíc se ještě ozvou Děti země a budou napadat vše, co se dá a jistě se najde i nějaký ten křeček.

Soused naměřil v okně své ložnice na Obecinách hluk 100 decibelů. Jestliže se má snížit hlučnost o 3-4 decibely, tak to raději odpočívejte v pokoji.

Mezi Otrokovicemi a Vizovicemi se může jezdit 100 km, ale v úplně jiné dislokaci tratě a s nějakými novými lehkými vlaky, když brzdná dráha činí dle mého odhadu 1000m.

oprava: 100 km/hodinu

Modernizace bude stat takovy prachy a provede se dokonce na neuveritelnych 100km/h? Proc ne rovnou na 160km/h, o moc vic by to nestalo...

V Prštném povede železnice pod zem? A nebude to náhodou tak, že v Prštném naopak bude nová mimoúrovňová křižovatka a přes železnici povede most?

To bylo v době plánování čtyřproudé Pravobřežky s průjezdní rychlostí 100 km/hod. Most od bývalého Svazarmu až za Dřevnici se měl nazývat prštenská příčka ke státní silnici 1/49.

Že by Zlín, krajské město, konečně dostal pořádné vlakové spojení? Kéž by.

Paní Zdeňko, co Vás nemá, musíte být hodně mladá, když nevíte, kolik se toho kolem zlínského nádraží a celé trati nakibicovalo, přesto stále málem jezdíme koňkou.

Další kapitola pohádky na pokračování, kterých už bylo požehnaně! Železniční doprava Otrokovice - Vizovice je v dezolátním stavu už od dob našich dědů, ale dlouhá desetiletí se nic neděje pro nezájem místních i centrálních institucí, aby zkulturnily, zabezpečily a zkvalitnily provoz trati. Připočteme-li k tomu tragické pochybení všech zainteresovaných složek useknout koleje ve Vizovicích, podařilo se odsunout na vedlejší kolej jednu z podmínek rozvoje celého Podřevnicka - kvalitní dopravu. In summa - hloupostí, přízemností a pasivitou především místních a krajských orgánů se podařilo z někdejšího dynamického regionu vytvořit oázu klidu a stojatých vod. Každá prosperita je především v lidech, což v dnešní době znamená rozvinutou občanskou společnost. Baťův odkaz stojící na práci, odvaze a invenci jsme k vlastní škodě naprosto promarnili. Proto nevěřím, že skončila doba poklidného přežívání, kromě několika málo prosperujících institucí v čele s UTB budeme dál čekat, až pořádně zahřmí.