Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Hradiště smířilo Lucemburky s Habsburky, Karel IV. pak spěchal na svatbu

  16:24aktualizováno  16:24
Nejvýznamnější návštěvu českým králem Karlem IV., od jehož narození v sobotu uplynulo 700 let, zažilo současné území Zlínského kraje v roce 1363. V Uherském Hradišti se tehdy setkal s uherským králem Ludvíkem I. a vévodou Rudolfem IV. Rakouským. Tato schůzka smířila rody Lucemburků a Habsburků.

Vizualizace středověké podoby Uherského Hradiště. | foto: Slovácké muzeum

Karel IV. sice na území dnešního Zlínského kraje vlastnil dva hrady, ale prokazatelně navštívil jen jeden z nich. Znal Kroměříž a Uherské Hradiště. Mnoho času ale v regionu podle doložených zpráv nestrávil.

„I v době, kdy byl markrabětem moravským, měl sídlo v Praze a odtud spravoval zemi,“ připomněl historik Tomáš Borovský z brněnské Masarykovy univerzity.

Interaktivní příloha

Stopy českého a německého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. ale ve Zlínském kraji přece jen zůstaly.

Nacházet je lze od 30. let 14. století, kdy Karel jako markrabě moravský objížděl království a dával je do pořádku. Do své vlasti se totiž vrátil až v roce 1333, předtím dlouhá léta pobýval ve Francii a Itálii. Po svém návratu neuměl česky, a co víc - čekala jej zpustošená země.

„Byla tady trochu anarchie. Jeho otci Janu Lucemburskému nestačily příjmy, a proto několik let zastavoval hrady a statky. Jen málokdy se však stalo, že je dokázal vykoupit zpět,“ říká Borovský.

Kroměříži potvrdil právo na vaření a šenkování piva

Takto přišly do zástavy i hrady v Lukově a Brumově.

„Nenašli jsme jediný svobodný hrad, který by nebyl zastaven se všemi královskými statky, takže jsme neměli, kde bychom přebývali,“ napsal Karel o tehdejší době ve svém životopise, který vyšel pod názvem Kroniky doby Karla IV.

Protože ale jeho příjezd znamenal pro šlechtu záruku míru a stability a konec éry rozmáhajícího se chaosu, byla ochotná půjčit mu peníze do začátku. Otec jej vybavil titulem markrabě moravský a Karel vyrazil na Moravu.

O tom, že by někdy pobýval na Lukově, nejsou v historických dokumentech zmínky. Na hradě Brumov ale byl. Roku 1342 tady datoval listiny, kterými potvrdil přesuny majetků mezi místními šlechtici.

V té době vládl společně s otcem Janem Lucemburským jako „mladší král“, což ale bylo pojmenování, které se příliš neujalo.

Kromě toho se na přelomu května a června roku 1340 objevil v Kroměříži. Potvrdil zde městská privilegia, zvláště mílové právo na vaření a šenkování piva.

„O dva roky později se do Kroměříže vrátil a vydal privilegium pro Uherské Hradiště, které na pět let osvobodil od všech dávek, aby mělo prostředky na stavbu opevnění,“ dodal Borovský. V té době byl stále markrabětem.

Důležitá schůzka v Uherském Hradišti

Později už je doložená jen jediná cesta - jako král a císař Karel IV. navštívil Uherské Hradiště.

Bylo to 8. května roku 1363 a sešel se zde s uherským králem Ludvíkem I. a vévodou Rudolfem IV. Rakouským. Šlo o mimořádně důležitou schůzku, která smířila rody Lucemburků a Habsburků.

„Osmého května stanul císař s početným doprovodem v blízkosti města. Zde se nejprve setkal se svým bratrem, moravským markrabětem Janem Jindřichem, a poté se vydali do Uherského Hradiště,“ popsala historička Slováckého muzea Blanka Rašticová.

Průvod prošel městem dnešní Vodní ulicí přes Horní (dnes Mariánské) náměstí a Prostřední ulici na tehdejší Dolní (dnes Masarykovo) náměstí a usadil se k rokování pod širým nebem na Mariánském náměstí.

„Ve městě již stála budova radnice, nepatřila ale zřejmě k dostatečně reprezentativním prostorům,“ podotkla Rašticová.

Jednání přineslo mír a lidé ve městě byli osvobození od placení mýt v Čechách a na Moravě. Město navíc dostalo všechna privilegia a později se sem z Bzence přesunul zemský soud.

„Vedle nezpochybnitelného vojenského, hospodářského a správního centra kraje se tak stalo Hradiště rovněž centrem trestně právním,“ řekla Rašticová.

Zajímavostí je, že přímo z Hradiště odjel Karel IV. do polského Krakova, kde se o dva týdny později oženil se svou čtvrtou - a poslední - manželkou, Alžbětou Pomořanskou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

Zlínský lyžařský svah
Úleva pro sportovce ve Zlíně. Soud zastavil insolvenční řízení

Insolvenční řízení se Sportovními kluby Zlín, které vlastní největší sportoviště ve městě, zastavil brněnský krajský soud. Pokud rozhodnutí nabude právní moci,...  celý článek

Citát Tomáše Bati v předvolebním materiálu Svobodných.
Baťa by volil naši stranu, napsali Svobodní na Facebooku

Tomáš Baťa by ve sněmovních volbách hlasoval zřejmě pro Svobodné. To není prognóza politologů, ale tvrzení samotných Svobodných ve Zlínském kraji, které...  celý článek

SATES MORAVA  spol. s r.o.
PŘÍPRAVÁŘ

SATES MORAVA spol. s r.o.
Zlínský kraj
nabízený plat: 20 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.