Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pro medaile dříve pádlovala v tichu. Teď už ví, jak zní voda

  9:29aktualizováno  9:29
Kateřina Pjajčíková z Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku jezdí na kajaku více než deset let a patří do české juniorské špičky. Díky speciálnímu aparátu však teprve nyní slyší šplouchání vody teprve rok.

Kateřina Pjajčíková nosí v kajaku čelenku, aby chránila před vodou vnější část kochleárního implantátu. Bez sluchové náhrady by jezdila v úplném tichu. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Kvůli vadě sluchu vyráží ze startovacího zařízení pokaždé poslední, do cíle však dorazí mezi prvními. Kateřina Pjajčíková i přes svůj handicap patří mezi největší české kajakářské naděje a se zdravými soupeřkami úspěšně závodí na evropských regatách.

„V rychlostní kanoistice jsem asi jediná na světě, kdo jezdí na téhle úrovni s kochleárním implantátem,“ zmiňuje Pjajčíková elektronickou sluchovou náhradu, bez níž by byla úplně hluchá.

Ještě do minulého léta přitom pádlovala bez vnějšího řečového procesoru, takže na vodě nic neslyšela. Slova z úst ostatních mohla jen odezírat. Řídila se podle pokynů, které dostala před závodem.

„Na trénincích jsem se snažila jezdit podle ostatních,“ vypráví osmnáctiletá studentka z Ostrožské Nové Vsi.

Očima Víta Pjajčíka

Vít Pjajčík je bývalý kanoista, šéf oddílu v Ostrožské Nové Vsi a trenér.

„Odvykli jsme si na dlouhosáhlé povídání. Ale i když se to nezdá, je Katka strašně ukecaná. Je schopná mluvit hodinu, což je úžasné. Děti s její vadou sluchu nedokážou chápat abstraktní svět dospělých. Jasné věci pochopí, ale metafory ne. I když má ztížený start, patří u nás k nejlepším ve sprintu. Když se kanoistice bude věnovat jako doteď, má šanci jezdit na mistrovství Evropy nebo světa do 23 let.“

Otec a trenér Kateřiny Pjajčíkové

Před rokem i díky finanční pomoci České nadace sportovní reprezentace získala voděodolný kochleární aparát a rázem se jí změnil svět. Najednou slyšela šplouchání vody.

„Zpočátku mi to dělalo zle. Znervózňoval mě i křik a povzbuzování z břehů. Ale za dva měsíce jsem si zvykla a teď už je to v pohodě,“ líčí Pjajčíková.

S čelenkou je na trati nepřehlédnutelná. Nenosí ji však pro parádu, ale aby ochránila citlivý aparát před vodou.

„Stačí, aby spadla kapka do mikrofonu a začne to strašně vrčet, což je hodně nepříjemné,“ upozorňuje Pjajčíková.

Zlepšila starty a září i ve sprintech

Díky novému přístroji zlepšila startovací reakci, pořád ale nabírá v úvodech závodů ztrátu.

„Je to zvykem a také tím, že zvuky do implantátu docházejí později,“ prozrazuje Pjajčíková. „Spousta lidí mě pak obdivuje, že vždycky zaspím a pak je doženu.“

Svoje sprinterské vlohy demonstrovala Pjajčíková před pár dny na mistrovství republiky v Račicích. V kajaku juniorek na olympijské trati na 200 metrů nedostihla pouze vítězku.

Úspěchy ale sbírá také ve vícečlenných posádkách. Čtyřkajak dorostenek dovedla ve společném finále s ženami na celkovou druhou příčku, v deblkajaku brala bronz. Se čtyřkajakem obsadila na červnovém mládežnickém mistrovství Evropy ve Francii desátou příčku.

„Těsně nám tak utekla nominace na světový šampionát,“ mrzí Pjajčíkovou, které byla kanoistika souzená od narození.

Její otec Vít je bývalým kanoistou, šéfem oddílu v Ostrožské Nové Vsi a také jejím trenérem.

„Už kvůli taťkovi jiný sport nepřicházel v úvahu. Chtěla jsem zkusit volejbal a basketbal, ale to zase nešlo kvůli implantátu,“ povídá Pjajčíková.

Je ráda, že ji táta ke kanoistice nutil

S otcem vychází bez problémů, jejich vztah však nebyl vždy ideální. Čas vzdoru nastal, jak už to bývá, v pubertě.

„Kolem dvanácti třinácti jsem měla deprese, jak mě do toho nutil,“ vzpomíná kajakářka na složité období.

Teď je ale za kanoistický sport vděčná. „Jsem ráda, že mě nutil. Vím, že jsem v tom dobrá, mám úspěchy. Už jsem se naučila dělat kanoistiku kvůli sobě, a ne kvůli otci.“

Dnes o něm s úsměvem prohlašuje, že by mohl být na ni a oddílové kolegy přísnější. „Někdy je až moc hodný.“

Brzy ho ale možná rozzlobí. Vážně uvažuje, že se závodní kanoistikou sekne. Důvodem je studium na gymnáziu ve Starém Městě. „Sport a školu jsem úplně nezvládala,“ přiznává.

Přesto dává vodě ještě zelenou. „Jak jsem slyšela, tak třeťák je nejlehčí ročník, takže to ještě minimálně rok zkusím.“

Už teď má ale jasno, čemu by se chtěla věnovat v civilním zaměstnání. „Odmala mě baví dívat se na detektivky, takže bych chtěla dělat kriminalistiku,“ svěřuje se Pjajčíková.

Na policejní akademii ji sice kvůli vadě sluchu nevezmou, svého snu se ale nevzdává. „Mám ráda chemii a biologii, takže bych mohla pracovat v týmu, který sbírá otisky nebo zkoumá DNA.“

Zatím ji však můžete nejčastěji vídat na jezerech v Ostrožské Nové Vsi pod vzdálenou siluetou starobylého hradu Buchlov.

Autor:


Nejčtenější

Ukrajinští fotbalisté odmítli ubytování ve zlínském hotelu Moskva

Jedenáctipodlažní Hotel Moskva na náměstí Práce v centru Zlína se začal stavět...

Česká fotbalová reprezentace odehraje na začátku září v rámci Ligy národů zápas s Ukrajinou v Uherském Hradišti....

V rybníku ve Starém Městě se utopil muž, jeho syna lidé zachránili

Pátrání po utonulém muži na vodní ploše ve Starém Městě.

V rybníku ve Starém Městě u Uherského Hradiště se v neděli odpoledne utopil pětadvacetiletý muž. Při koupání se začal...



U Valašského Meziříčí havaroval mladík, na místě zemřel

Po nehodě u Valašského Meziříčí zemřel mladík. (8. srpna 2018)

V úterý večer havaroval nedaleko Valašského Meziříčí mladý řidič, na následky zranění na místě nehody zemřel....

Provaz pro Hradiště, stálo na banneru ANO. Hnutí viní bývalé členy

Reklamní banner, který se objevil na oficiálním profilu hnutí ANO na...

Kritiku a posměch si na sociálních sítích vysloužilo hnutí ANO za reklamní banner s heslem Provaz pro Hradiště....

Útočník Poznar zůstane v Plzni na tribuně. Je to škoda, lituje

Fotbalista Jablonce Tomáš Břečka (vlevo) bojuje o míč se zlínským Tomášem...

Rychle se dostal do formy. Dnešní ligový duel dvou neporažených týmů v Plzni však bude sledovat jenom z tribuny. Tomáš...

Další z rubriky

Pirát silnic měl smůlu, motorka ho zradila při honičce se strážníky

Na piráta silnic čeká jeho motorka u kroměřížských strážníků.

Nepříjemné dilema teď řeší zatím neznámý motorkář. Když jej v ulicích Kroměříže pronásledovali strážníci, jeho stroj se...

Stavba kruhového objezdu v Holešově potrvá kvůli optickému kabelu déle

Kruhový objezd u Turnova bude bezpečnější. (ilustrační snímek)

Stavba kruhového objezdu v centru Holešova se zpožďuje. Důvodem je jednání o vedení optického kabelu přes soukromý...

Do voleb ve Zlíně jde také rektor, podpoří hnutí podnikatele Vančury

Rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petr Sáha.

Do podzimních komunálních voleb ve Zlíně půjde také rektor Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha, který bude dvojkou...

ZE ŽIVOTA MÁMY: Když nastane noční(ková) můra
ZE ŽIVOTA MÁMY: Když nastane noční(ková) můra

Náš syn oslavil první narozeniny a rozběhla se další velká epizoda v jeho i našem životě. Ta měla mít trvání rok a půl. Abych nastínila situaci. Moje máti, a i ta manželova, jsou staré školy s utkvělou představou, že batole by mělo s první sfouknutou svíčkou odhodit pleny. Proto jsem si téměř každý telefonát vyposlechla (moje máti) nebo v každé druhé textovce dočetla (manželova máti), že bychom se už měli na to „lulání“ zaměřit.

Najdete na iDNES.cz