Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Pod Pustevnami kácejí stromy pro obnovu vyhořelého Libušína

  9:35aktualizováno  9:35
Na svazích pod Pustevnami začali lesníci kácet stromy pro nový Libušín. Celkem vytěží 360 kubíků převážně jedlového a smrkového dřeva. Stavba bude hotová v roce 2019, tedy 120 let poté, co otevřela původní chata od slavného architekta Jurkoviče, kterou předloni na jaře nenávratně zničil požár.

Kdyby měly stromy v lese rodný list, ty nad Kněhyní, částí Prostřední Bečvy, by v něm měly zapsaný přibližně rok 1890. V době, kdy Jurkovič svůj Libušín dostavěl, byly jen málo odrostlými sazenicemi.

„Jde hlavně o smrky a jedle na třech různých místech v této lokalitě,“ ukazuje šéf Lesů České republiky Daniel Szórád stromy, které jako materiál na stavbu nového Libušína poslouží (o požáru původní budovy zde).

„Není to plošná těžba, stromy se vybíraly jeden po druhém, konkrétně podle požadavku stavařů,“ dodává.

V úterý dopoledne byl při tom, když šly k zemi první z nich. Lesníci je pokáceli, zapřáhli za koně a sváželi dolů k silnici.

„To je ten nejšetrnější způsob těžby vůbec. Není možné vytěžit les beze škod, ale kdybychom sem pustili traktor, bylo by jich mnohem víc,“ vysvětluje a bezděky narovnává malé podrosty, přes které se převalil kmen.

Stromy na stavbu věnovaly skanzenu Lesy ČR, o těžbu se starají Vojenské lesy a statky. I to je dar.

„Podstatné je přiblížit se co možná nejvíce ke způsobu těžby v dobách Jurkoviče a čerpáme přitom ze zkušeností našich předků,“ říká ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Proto se kácí na začátku zimy. Stromy hledali v nadmořské výšce nad 700 metrů a začali v konkrétní fázi měsíce.

„Je po úplňku, což je pro kácení dřeva pro stavební materiál nejlepší období,“ dodává Ondruš.

Máčet dřevo v Bečvě už nebudou

Do debaty se mísí povely pro koně, údery sekyr a vůně čerstvě pokáceného dřeva. Odtud se bude vozit do haly na Bystřičce, kde vzniklo zázemí brněnské stavební firmy Archatt, vítěze soutěže na obnovu víc než stoleté dřevěnice (o výběru firmy čtěte zde).

Přes zimu ze dřeva místní tesaři udělají trámy. I oni budou pracovat ručně, mají na to stejné nástroje jako jejich předchůdci.

V tom je podstata takzvané vědecké rekonstrukce. Libušín postaví stejnými postupy jako Jurkovič a jeho lidé. Alespoň převážně. I při kácení je slyšet motorová pila, udělá ale jen část práce.

Odlišností bude víc, stavba třeba nedostane dva roky na sednutí ani se dřevo na ni nebude máčet v Bečvě jako kdysi. Body, ve kterých se stavebníci tehdy a nyní setkají, ale mají převažovat.

„Tohle je krásný okamžik, ale to nejhezčí nás čeká na jaře, až začneme stavět,“ těší se majitel projekční kanceláře, která stavbu připravila a dozoruje, Jakub Masák.

Projektanti obdivují Jurkovičovy schopnosti

Rozhlíží se po označených stromech a přemýšlí o délkách trámů. „Nejdelší, co potřebujeme, má přes osm metrů a jsou dva,“ říká.

Ponesou věž, kterou tvoří šestiúrovňová konstrukce. Každé patro znamená jinou vazbu trámů. Když rozkreslovali jednotlivé úseky, Jurkoviče obdivovali.

„My na to máme techniku, on to vymyslel a nosil to v hlavě. Musel mít obrovskou představivost,“ říká Masák.

A jestli to dnes budou řemeslníci umět udělat? „Ale jistě,“ usmívá se.

Libušín vyhořel na začátku března 2014, vyšetřovatelé pak odhalili chyby v konstrukci komína, za což čelí obžalobě padesátiletý technik z Karvinska (více zde).

Větší z obou Jurkovičových dominant Pusteven tvořila původní krčma, k níž přistavěl další prostory. Do provozu ji uvedli v roce 1899 a v průběhu let ji několikrát rekonstruovali, ne vždy citlivě.

Nyní se jí vrátí podoba přibližně z roku 1925, kdy se na opravách naposledy podílel ještě Jurkovič sám. Stavba má zhruba osmdesátimilionový rozpočet.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Turisté na snímku přicházejí k domu, kde žila poslední žítkovská bohyně Irma...
Kopanické samoty kupují Slováci, pomohl i fenomén žitkovských bohyní

Nemovitosti na moravskoslovenském pomezí lákají zájemce ze zahraničí. Pomáhají i knihy o žítkovských bohyních, které tuto oblast zpopularizovaly.  celý článek

Kolem ohnisek výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích je stanoven téměř...
Za lesy u muničních skladů dostanou vlastníci tři roky po výbuších zálohu

Po třech letech konečně první vstřícný krok. Vláda pošle do Vlachovic na Zlínsku alespoň částečnou náhradu za pozemky, k nimž nemají jejich majitelé po...  celý článek

Záchranářka Dana Polášková předváděla prvňáčkům na ZŠ Mikoláše Aleše ve Zlíně...
VIDEO: Prvňáci se učí první pomoc na méďovi. Do rytmu zpívají „rolničky“

Do základních škol se znovu vrátila výuka první pomoci. Učí ji přímo záchranáři a během školního roku proškolí na pět tisíc prvňáků.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.