Na kalendáři bylo datum 27. ledna 1944 a ve Zlíně začaly jezdit první trolejbusy. Firma Baťa tehdy zavedla dvě okružní linky z náměstí Práce k nemocnici, třetí linka pak spojila Lesní čtvrť a Prštné.
„Postavit systém městské dopravy na trolejbusech bylo pro Zlín nepochybně šťastné rozhodnutí,“ říká Josef Kocháň, ředitel Dopravní společnosti Zlín – Otrokovice.
Společnost Baťa byla velmi pokroková, což prokázala i tímto rozhodnutím, že?
Ano. A navíc, aniž by to tehdy vedení podniku Baťa předpokládalo, tak z dnešního pohledu zavedlo tzv. eMobilitu. První trolejbusy totiž obsahovaly baterky, na které se dalo přejet do vzdálenosti 200 metrů. Dodnes proto máme historické fotky trolejbusů se svatebčany před kostelem ve Zlíně, kam vůz sjel z trolejové trati právě díky baterkám. Dnes se po mnoha letech vracejí k podobnému trendu dopravní podniky i samotní výrobci.
Jak to vypadá ve Zlíně?
V roce 2006 jsme začali nakupovat první hybridní vozy, které byly na trhu. Výrobci trolejbusů v ČR je vybavili spalovacím motorem, na který napojili agregát, jenž v uvozovkách vyráběl proud. Ten poháněl elektrické obvody a trolejbus tak mohl jet i v nezatrolejovaném úseku. Cestující tento rozdíl poznali třeba ve chvíli, kdy se stala nehoda nebo vypadl proud. Dříve se trolejbusy zastavily, nyní stáhnou sběrače, dané místo objedou, sběrače zase nasadí a pokračují v cestě.
Před dvěma lety jste jako první dopravní podnik v Česku nakoupili dva bateriové trolejbusy, které jezdí právě na baterie. Jak jste s nimi spokojeni?
Každý z nich najezdí 70 tisíc kilometrů ročně, z toho 25 tisíc na baterky. Využíváme je na trasách, kde nahrazují dieselagregáty, což je například do Želechovic nad Dřevnicí, průmyslové zóny v Přílukách, do Lužkovic nebo Louk. Letos je nasadíme na linku 4, která se prodlouží přes Vršavu do Štípy. Získáme totiž sedm nových bateriových trolejbusů, první z nich už máme. Je symbolické, že k výročí 75 let trolejbusové dopravy ve Zlíně zase zavádíme tuto technologii.
Přijde podle vás někdy doba, kdy budou spoje MHD ve Zlíně jezdit jen na baterie?
Snaha o jejich zavádění je zjevná. Města trpí hustým provozem a jednou z nejvýznamnějších složek znečištění životního prostředí je také hluk. Oproti autobusu je bateriový trolejbus jen minimálním náporem pro uši, což je podstatné. Navíc nevypouští exhalace, které produkují spalovací motory.
Firma Baťa byla pokroková. Proto začaly ve Zlíně jezdit trolejbusy |
Bateriové trolejbusy hodláte nasadit také na linku 55 v Otrokovicích. Jak konkrétně to bude vypadat?
Celý projekt je v pokročilé fázi, máme už i stavební povolení na instalaci trolejí v úseku od otrokovické pošty k nadjezdu. Tím se prodlouží doba, kdy trolejbusy pojedou po trolejovém vedení a budou moci nabíjet baterii delší čas za jízdy, aby pak mohly dojet se staženými sběrači mimo trakční vedení až na Štěrkoviště a zpět. Pokud se tam bateriová vozidla osvědčí, není důvod tuto novou technologii nepřijmout. Pro životní prostředí v Otrokovicích to bude jistě přínosem.
Jak se vůbec společnosti DSZO v posledních letech daří?
Ročně najezdíme těsně pod 5 milionů kilometrů, což je ustálené číslo. U přepravených osob jsme měli pokles mezi lety 2010–12, kdy navíc řada lidí odcházela z časových kuponů na jednorázové jízdenky. Nás jako dopravce to ovšem ekonomicky příliš nepoškodilo, z jednoho lístku totiž máme 9 korun, zatímco z jedné jízdy majitele kartičky „jen“ 3 koruny. Ale poté se pokles zastavil a nyní je opět patrný nárůst. Zhruba 60 procent cestujících dnes již má kartičku.
Čemu to přičítáte?
Pomohlo, že jsme díky dotacím z Evropské unie výrazně modernizovali vozový park, který je nyní téměř kompletně nízkopodlažní, kupovali jsme i vozy s klimatizací. Pomohl také podle mě velmi dobrý krok radnic Zlína a Otrokovic, které loni zavedly juniorpasy. Díky tomu se děti učí, že jezdit MHD je normální. Kartičku si teď pořizují i ti, kteří dříve jezdili jen párkrát za týden na jízdenky.
Ve zlínské MHD přibylo cestujícíchDopravní společnost Zlín – Otrokovice zaznamenala mírný nárůst počtu cestujících. Loni jich bylo 32,288 milionu, což je o 629 tisíc lidí více než v roce 2017. Podle druhů prodaných jízdenek je patrný nárůst počtu seniorů nad 70 let věku. Tento segment se zvětšuje průměrně asi o tři procenta ročně. Rostoucí oblibě se těší seniorpasy, které lidem starším 70 let umožňují neomezené cestování v MHD za 330 korun na rok. Na podzim uplynulého roku byl velký zájem o juniorpas, což je průkaz pro žáky základních škol. Kartička na dopravu po městě od září do srpna je vyjde také na pouhých 330 korun. Dopravní podnik registruje i zvyšující se podíl časových jízdenek. Cestující si méně kupují jízdenky pro jednotlivou jízdu a více využívají měsíčních, čtvrtletních nebo pololetních časových kuponů. |
Vnímáte kritické hlasy, že nové trolejbusy jsou prostorově stísněnější?
Nejsou menší, jsou úplně stejné jako dříve. I prostorem. Jen se změnila nástupní hrana, vozy jsou nízkopodlažní a opticky vypadají jinak. V některých věcech ovšem máme svázané ruce. Třeba norma u předního vstupu je na šířku mezi sedadly 40 centimetrů, což je však pro naše cestující nepřípustné. Já bych byl nejradši pro 80 centimetrů, ale když se ozvete, výrobci se často obrátí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že jde o diskriminaci. Uspořádat sedadla je obecně stále těžší, a proto se v některých vozech objevují různé kombinace, které mohou vyvolat pocit, že jde o stísněný prostor.
Hodně si v této souvislosti stěžují maminky s kočárky.
Kočárky jsou obecně pro výrobce problém. Oni sami určují, kolik se jich může do daného vozu dát, a proto se v něm objevují různá madla nebo držáky, které nejvýznamnější plochu pro kočárky „rozbíjejí“. Je ale jen na řidiči, aby zvážil, zda vezme například jednoho vozíčkáře a jeden kočárek, nebo naopak dva kočárky. Právě on je odpovědný člověk, který ručí za bezpečnost. I proto do zmíněné Štípy a k zoologické zahradě na Lešné letos zavedeme bateriové trolejbusy, které pojedou místo jednou za hodinu, jak je tomu dnes, jednou za 15 minut. Díky tomu přepravíme za hodinu místo dvou kočárků hned osm.
Když jste zmínil řidiče, máte jich dostatek?
Na webu nám pořád visí inzerát, že hledáme další. Potřebujeme jich zhruba 195, což plníme a máme i trochu víc, ale mají různé úvazky. Z toho je kolem 50 řidiček, které jsme nabírali jako jedni z prvních v Česku. Obecně platí, že nároky na mzdy jsou dnes daleko vyšší než v minulosti, a když peníze řidičům nedáte, jdou klidně jinam. Byť se mnohdy stává, že se časem zase vrátí. Naštěstí města jsou vůči nám vstřícná a finančně přispěla na zvýšení mezd.
Projeví se podle vás na počtu cestujících chystaná elektrifikace a modernizace železniční trati mezi Zlínem a Otrokovicemi?
Klíčový je počet zastávek. Vlak má jinou brzdnou dráhu než trolejbus, zastavuje a rozjíždí se delší dobu. Proto nemůže obsáhnout stejný počet zastávek jako my. Máme je v zastavěném území ve vzdálenosti 300 až 500 metrů od sebe, jsme blíže obytné zástavbě a veřejným budovám. Takže očekávám, že vlakem budou jezdit zejména cestující, kteří jedou přímo z jednoho města do druhého. Důležité bude zavést vzájemné uznávání jízdenek, na čemž už Zlínský kraj pracuje. Podobně bude třeba vyřešit dopravu v Malenovicích, pokud se tam bude stavět nová krajská nemocnice.
Jak by to mělo vypadat v praxi? Vzniknou kvůli nemocnici nové linky?
Dnes se v blízkosti nachází železniční stanice Zlín-Malenovice zastávka, my máme nejblíž zastávku MHD Malenovice-Sklady. K tomu zde bude nově zastavovat rovněž příměstská doprava. Jak tomu bude v budoucnu, je otázka na našeho zřizovatele, kterými jsou města Zlín a Otrokovice, a také na Zlínský kraj. Společných jednání se však účastníme a samozřejmě na tom pracujeme.