Historie zámku v Uhřicích sahá až do 14. století.

Historie zámku v Uhřicích sahá až do 14. století. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

Prostě jsem chtěl něco zachránit, říká majitel zámku v Uhřicích

  • 1
Hledal historickou budovu, kterou by mohl opravit, a náhoda tomu chtěla, že se díky ní vrátil blízko svého rodiště. Josef Jarka pochází z Kroměříže, vyrůstal ale v Rakousku, kam jako chlapec emigroval s rodiči na začátku 80. let. O dvacet let později koupil zámek v Uhřicích.

„Až potom jsem zjistil, že to je na samém okraji kroměřížského okresu,“ přiznává Jarka.

Podstatná pro něj nebyla poloha, ale stav objektu. Zámek totiž byl na oficiálním seznamu historických sídel, která zaniknou. Od roku 2003 má ale znovu budoucnost.

První zmínky o něm se datují do roku 1355 a popisují tvrz. O století později už místo ní vybudovali palác o rozloze 30 krát 13 metrů, který měl více reprezentativní než obranný charakter.

Dnešní podobu ale ještě neměl. Vystřídalo se tady několik zámeckých pánů, mezi nimi třeba olomoucký probošt a později biskup Jan Arnošt Platejs z Platenštejna.

Zásadním majitelem byl Hoffmann z Grünbüchlu, který panství koupil roku 1655. Třicetiletá válka se na zámku i celých Uhřicích zle podepsala, doslova lehly popelem. Proto nový pán nechal zámek znovu vystavět.

Po válce zámek poznamenaly neodborné zásahy

Posledními majiteli byli Friedrichstalové, kteří zámek vlastnili od počátku 19. století až do konce druhé světové války.

„Jeden z členů rodiny, Emanuel, měl neobvyklý osud. Byl prvním expedičním fotografem,“ připomněl Jarka.

V Německu a Rakousku je Emanuel dodnes uznávaným cestovatelem a řadu let se v celém světě pátrá po jeho ztracených snímcích, které rodina údajně po jeho smrti rozprodala.

Osudnou se mu stala cesta po Yucatanu, kde se sice stal prvním Evropanem, jenž spatřil mayské město Chichén Itzá, zároveň se však nakazil pravděpodobně malárií a po návratu domů zemřel v pouhých 33 letech.

Po válce rodina o zámek přišla a následující roky v něm byly byty, národní výbor, hospoda nebo sklady. To všechno vyžadovalo stavební úpravy, jako třeba bourání příček, a zároveň odtud zmizelo i veškeré vybavení.

Když se pak v 90. letech zámek vrátil restituentům, snesly se na něj zároveň i velmi komplikované majetkové vztahy. Majitelů bylo několik a zámek začal chátrat.

O využití zatím jasno nemá

Prázdný byl 14 let, než jej koupil Jarka s rodinou. Ač není historik, pustil se do jeho rekonstrukce.

„Zásadní bylo zajistit statiku, opravit střechu, kterou zatékalo. V další fázi přišly na řadu fasáda a okna,“ vyjmenoval muž, který úzce spolupracuje s památkáři, aby zámek získal zpět autentickou podobu.

Na opravu zchátralého zámku nemá obec peníze, s prodejem lidé nesouhlasí

Nejstarší dochovaná fotografie je z roku 1870. „Od památkářů máme velkou podporu, velkou část podkladů jsem získal i v Rakousku a Německu, dělal jsem stavebně technický průzkum, sháněl fotodokumentaci. Nechci, aby další generace opakovaly chyby, které na zámku za posledních několik desetiletí přibyly,“ popsal Jarka.

Opravená je i zámecká kaple, z níž byla sýpka.

Když je v Uhřicích, žije s rodinou v jedné z menších budov v areálu zámku, a pokud přijdou zájemci o prohlídku, neodmítá je. O budoucnosti přesnou představu nemá, zámek chce prostě zachránit a jeho využití se teprve ukáže.