Jiří Čunek na zasedání vsetínského zastupitelstva.

Jiří Čunek na zasedání vsetínského zastupitelstva. | foto: Jan Salač, MAFRA

Kvůli zneužívání svobodného přístupu k informacím chce Čunek změnit zákon

  • 4
Vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek chce změnit zákon o svobodném přístupu k informacím, známý jako stošestka. Nově má obce chránit před lidmi, kteří je zahlcují žádostmi o velké množství informací.

Jeden komplikovaný rozvod má změnit znění zákona o svobodném přístupu k informacím. Ten dosud chrání občany před zlovůlí úřadů, ze Vsetína se teď ale ozývá, že je to naopak úřad, kdo potřebuje chránit.

„Lidé zákon masivně zneužívají. Vznikl proto, aby neochotní úředníci neodmítali občany. Ale nepočítal s tím, že lidé budou chtít rozsáhlé statistiky či údaje z archivů,“ tvrdí senátor Jiří Čunek.

Radnice musí poskytnout informace i patnáctiletému chlapci, rozhodl kraj

Jako starosta Vsetína nedávno prohrál soud s mužem, který opakovaně požadoval od radnice obsáhlé informace, aniž by je vyzvedával a také zaplatil. Úředníci mu je ale připravili a město práci vyčíslilo na 35 tisíc korun.

Následně muže zažalovalo, prvoinstanční soud dal městu za pravdu, odvolací rozhodnutí zrušil.

Čunek chce navrhnout, aby žadatel musel zaplatit zálohu a tím stvrdit, že o informace skutečně stojí.

„V tomto případě si úřad sám naběhl, neměl vyhledávat informace, když neměl zaplaceno,“ kritizoval poradce pro otevřenost veřejné správy a také spoluautor zákona Oldřich Kužílek.

Když měl zaplatit, vypracovanou zprávu si nevyzvedl

Čunek chce návrh novely podat během několika příštích týdnů.

„Byl bych opatrný, velmi záleží na formulaci, aby to nevedlo ke zneužívání ze strany úřadu,“ varoval Kužílek.

Vsetínský problém je v tom, že muž kvůli rozvodu požádal o informaci, kolikrát byli úředníci opatrovníky jeho dětí a kolikrát navrhli svěřit je do péče jednomu či druhému z rodičů. Zajímalo ho období dvou let.

Úřad tvrdí, že jej dopředu varoval, že bude muset za vyhledání údajů zaplatit. Když ale zprávu připravil a chtěl peníze, muž si ji nevyzvedl. Žádost několikrát opakoval a měnil i zadání.

Současná formulace zákona skutečně mezery má. Úřad musí informace dodat podle zákona do 15 dnů. Peníze sice může chtít dopředu, jenomže pak hrozí, že bude žadatel chtít okamžitou odpověď. Proč by měl čekat, když zaplatil?

„Tady má zákon skutečně úzké hrdlo. Žadatel v takovém případě může podat stížnost, která pak zanikne tím, že úřad v požadované lhůtě informace dodá,“ připustil Kužílek. Úřad se tím ale dostává na hranu zákona.

Najdou optimální formulaci?

Praxe je různá. Někde peníze dopředu chtějí, jinde radnice postupují stejně jako ve Vsetíně.

„Standardně úřad nejprve informace vyhledá či připraví požadované kopie, vyčíslí výši úhrady a dá ji na vědomí žadateli,“ potvrdilo právní oddělení zlínského magistrátu.

„Zároveň je ale možné chtít peníze dopředu, pokud je úřad schopen náklady vyčíslit,“ stojí ve vyjádření.

Tak či tak, informace člověk dostane až poté, co zaplatí. Jenomže to před zneužitím zákona nechrání. Lidé, kteří chtějí úřad šikanovat, vlastně o informace nestojí.

Najít dokonalou formulaci, kterou neohne úřad ani občan, bude složité, starostové by ji ale vítali.

„Je to věc, která obce trápí. Jenomže ďábel bude skrytý v detailu,“ potvrdil poslanec a místostarosta Suché Lozi Petr Gazdík.

„Pokud vymyslí systém, jak takové šikaně zabránit, bude to jen dobře. Zálohou dá člověk najevo, že o informaci skutečně stojí,“ mínil primátor Zlína Miroslav Adámek.