Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejhezčí rozhlednou ve Zlínském kraji je kamenné Brdo, rozhodli čtenáři

  14:29aktualizováno  14:29
První novodobá kamenná rozhledna postavená v Česku po roce 1945 - Brdo v Chřibech - je nejhezčí vyhlídkovou věží ve Zlínském kraji. Rozhodli o tom v anketě čtenáři iDNES.cz. Brdo spolu s rozhlednou na Hostýně postupuje do finálového kola, kde hlasující vyberou nejkrásnější rozhlednu Česka.

BRDO. Rozhledna v Chřibech u Kroměříže | foto: Vladimír Pohorecký

Čtenáři iDNES.cz poslali rozhlednám v anketě celkem 2 717 hlasů. Brdo zvítězilo s počtem 866, pro rozhlednu na Hostýně "kliklo" 643 lidí.

Celostátní kolo o nejhezčí rozhlednu v zemi začne ve čtvrtek. Lidé v něm mohou tajně hlasovat do úterý 9. srpna do 12 hodin.

Které rozhledny postoupily do celostátního kola

S výběrem rozhleden do ankety pomohl odborník na vyhlídkové věže Jan Nouza, autor televizního pořadu o rozhlednách, který je zároveň patronem ankety. Vytipoval ty které jsou unikátní v celém Česku, nebo jsou zajímavé okolnostmi vzniku. Do ankety se proto dostaly rozhledny různých stylů.

Výsledky hlasování ve Zlínském kraji najdete zde

Hostýn u Bystřice pod Hostýnem

Rozhledna Hostýn u Bystřice pod Hostýnem

Hostýnská rozhledna se nachází na známém poutním místě Svatý Hostýn, kterému vévodí bazilika Nanebevzetí Panny Marie a křížová cesta architekta Dušana Jurkoviče. Celkem 27 metrů vysokou věž nechal postavit spolek Matice svatohostýnské. Zahájení stavby v roce 1897 se účastnil sám císař František Josef I.

Na kamenné konstrukci, která v sobě spojuje rozhlednu a kapli, se původně nacházela dřevěná věžička zakončená křížem, ta však musela být v roce 1915 z bezpečnostních důvodů odstraněna a výška rozhledny se snížila na dnešních 15 metrů. Od roku 1994 s věží sousedí 32 metrů vysoká větrná elektrárna. Z rozhledny je vidět do širokého okolí, jak na rovinatou Hanou, tak do Hostýnských vrchů.

Čartak u Bumbálky

Rozhledna Čartak (zvaná také Súkenická) u Bumbálky

Rozhledna stojí nedaleko horského sedla Bumbálka, které tvoří hraniční přechod mezi Českou republikou a Slovenskem. Říká se jí i Súkenická. Za svůj vznik v roce 1998 vděčí mobilnímu operátoru, který zde mohl vybudovat vysílač pod podmínkou, že nebude rušit ráz okolní okolní krajiny. Vyrostla tak čtyřicetimetrová betonová věž obložená smrkovým dřevem.

K vyhlídkové plošině ve výšce 26 metrů vede celkem 137 schodů. Rozhledna nabízí výhled na Beskydy a Javorníky s Radhoštěm, Lysou horou či Velkým Javorníkem. Při dobré viditelnosti je vidět Malá a Velká Fatra a Tatry. V blízkém okolí je možné navštívit skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, vrch Radhošť nebo sedlo Pustevny.

Modrá u Uherského Hradiště

Rozhledna u obce Modrá u Uherského Hradiště

Dřevěná vyhlídková věž známá také pod méně používaným názvem rozhledna Židoviny se tyčí nad obcí Modrá u Uherského Hradiště. Tato vesnice je vyhledávaná především pro svůj archeoskanzen, který připomíná sídliště z období Velké Moravy.

Jan Nouza

Vysokoškolský profesor na Technické univerzitě v Liberci. Jeho koníčkem je turistika, zejména pak poznávání rozhleden.

Je autorem televizního seriálu Rozhlédni se, člověče a publikací Rozhledny Čech, Moravy a Slezska a Rozhledny na prahu 21. století.

Vytvořil i nejstarší české stránky mapující naše a zahraniční rozhledny (stránky najdete zde).

V těsném sousedství Modré se nachází známé poutní místo Velehrad, o něco dál hrad Buchlov a zámek Buchlovice.

Zvláštností rozhledny je především způsob jejího vzniku. Dvoupatrovou věž navrhl starosta Modré Miroslav Kovařík v roce 1999 a společně s obyvateli obce, skauty a dobrovolníky ze zahraničí ji postavil během pouhého měsíce. O tři roky později přibylo třetí patro.

Celková výška konstrukce je 8,3 metrů a výstup do všech tří šestiúhelníkových pater umožňují dřevěné žebříky.

Projekt rozhledny byl pak na dalších místech republiky zkopírován.

Čubův kopec u Francovy Lhoty

Rozhledna na Čubově kopci u Francovy Lhoty

Šestnáctimetrová rozhledna byla poprvé postavena v roce 1991 na vrchu Čubův kopec v pohoří Javorníky blízko Valašských Klobouk. Kvůli dlouhodobému poškozování dřevokaznými houbami musela být věž v roce 2004 demontována a nahrazena o patro vyšší rozhlednou, která tvarem připomíná valašský klobouk.

Z věže, na kterou vede 58 schodů, lze dohlédnout na Vizovické vrchy, Javorníky, Bílé Karpaty, Lyský průsmyk a stěny Súlovských skal. Za jasného počasí jsou vidět Strážovské vrchy a hřeben Malé Fatry. Orientaci v krajině usnadňují obrázkové tabule na vrcholu rozhledny.

Brdo v Chřibech

BRDO. Rozhledna v Chřibech u Kroměříže

Nejvyšší vrcholek pohoří Chřiby zdobí kamenná věž od roku 2004. Jde o první novodobou kamennou rozhlednou postavenou u nás po roce 1945. Na pohled unikátní rozhledna je postavena z pískovce metodou tzv. kyklópského zdiva. Slavnostního otevření rozhledny se účastnil i olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který vyhlídkové věži požehnal.

Z ochozu ve výšce 21 metrů jsou vidět Jeseníky, Roháče, Karpaty, Malá Fatra a za vynikající viditelnosti dokonce i Alpy.

Stavba se nachází nedaleko rozhledny v obci Modrá u Uherského Hradiště. V okolí je možné navštívit například barokní hřbitov ve Střílkách, zříceninu hradu Cimburk a hrad Buchlov i zámek Buchlovice.

Velký Lopeník v Bílých Karpatech

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Vyhlídková věž ležící na hraničním kopci Velký Lopeník v Bílých Karpatech byla postavena jako symbol česko-slovenského přátelství. Nachází se asi pět kilometrů od obce Březová nedaleko Uherského Hradiště.

První rozhlednu na tomto místě postavili Němci v roce 1944. Sloužila jako významný zeměměřičský bod, krátce po válce však shořela. Její nástupkyně vydržela téměř třicet let až do roku 1972.

Současná dřevěná věž na kamenném podstavci slouží lidem od roku 2005. Navrhl ji architekt Svatopluk Sládeček, spolutvůrce rozhledny na Brdu v Chřibech.

Po zdolání 101 schodů si mohou návštěvníci z výšky 19 metrů vychutnat kruhový výhled na Bílé Karpaty, hřebeny Strážovských vrchů, Chřiby i Povážský Inovec. Za dobré viditelnosti jsou vidět Malá Fatra, Pálava a Jeseníky.

Vartovna u Seninky

Rozhledna Vartovna u Seninky

Unikátní rozhledna stojí na vrchu Vartovna asi deset kilometrů od Vsetína a nabízí krásný výhled na téměř celou Moravu a část Slovenska. Třicet sedm metrů vysokou kovovou spirálu navrhl zlínský architekt Ivan Bergmann. 

První turisté na věž vylezli v listopadu 2009. K jejímu vrcholku vede točité schodiště složené z 213 schodů. Odsud lze dohlédnout například na Beskydy, Vsetínské a Vizovické vrchy, horu Radhošť, Javorníky a Malou Fatru.

Pravidla ankety

Krajské kolo končí 3. srpna ve 12:00. Hlasování je tajné. Do celostátního finále postupují dvě rozhledny s největším počtem hlasů. Finále začne 4. srpna. Vyhlášení vítěze bude 9. srpna.

Vzhledem připomíná strážný oheň, které se v minulosti zakládaly na valašských kopcích.

Věž byla postavena díky spolupráci Česka a Slovenska, která zahrnovala i současné vybudování rozhledny na Tlstej hore u obce Dohňany.

Vartovnu obklopuje síť naučných stezek. Rozhledna je přístupná po celý rok, výstup je zakázán pouze za nepříznivého počasí.

Hlasování v ostatních krajích

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Devítipatrová stavba obchodního domu je od třicátých let minulého století...
Baťovskému obchodnímu domu chybí výztuž stropů. Na stavbě se šetřilo

Baťovský obchodní dům ve Zlíně potřebuje zpevnit stropy, při jeho opravě se totiž ukázalo, že v nich bylo málo výztuže. Ukazuje se tak, že firma Baťa na...  celý článek

Ředitel gymnázia měl údajně obtěžovat studentky. Soud mu vyměřil tříletou...
Studentka podlehla meningitidě, školu hygienici hlídat nemusejí

Tragická událost se před pár dny stala v Rožnově pod Radhoštěm. Studentka maturitního ročníku místního gymnázia podlehla zánětu mozkových blan. Nebezpečnou...  celý článek

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nabízí kurzy čínštiny, jejichž součástí byla i...
Přesné tahy a soustředit se. Studenti čínštiny se učili tajemství kaligrafie

Fakulta humanitních studií zlínské Univerzity Tomáše Bati otevřela i v letošním roce kurzy čínštiny. Jsou určené nejen pro studenty, ale i pro veřejnost....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.