Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jednotné přijímací zkoušky na střední školy čeká závěrečné testování

  15:27aktualizováno  15:27
Přijímací zkoušky na střední školy ve Zlínském kraji budou mít jednotné státní zadání. Jde o druhé kolo ověřování, od příštího roku má stejná praxe platit pro všechny školy v zemi. Letos připadají zkoušky na pátek 15. dubna.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Je jich celkem 4 790 a čeká je zásadní rozhodnutí. Žáci devátých tříd základních škol ve Zlínském kraji mají šest týdnů na to, aby poslali přihlášky na střední školy. Kdo stojí o maturitní obor, musí projít přes jednotné testování z češtiny a matematiky.

Přijímačky jsou naplánované na 15. dubna pro čtyřleté obory, zájemci o víceletá gymnázia přijdou na řadu 18. dubna. Vyhnou se jim jen některé soukromé školy.

První pokus se odehrál už loni a ředitelé se shodují, že byl bezproblémový. K systému výtky nebyly, stačí jen doladit detaily.

„Obnášelo to tisk spousty papírů, což jsou vyhozené peníze. Budu rád, až se bude všechno dít elektronicky. Jinak ale vítám, že se stát stará a nastavuje nějakou laťku,“ konstatoval ředitel Stojanova gymnázia na Velehradě Michal Hegr.

Ve zlínském gymnáziu na Lesní čtvrti zase narazili na fakt, že několik žáků získalo totožné bodové ohodnocení. „Není dané, jak mezi nimi vybrat,“ vysvětlil zástupce ředitele Pavel Simkovič.

Potíž se objevila u páťáků, kteří za sebou ještě nemají úspěchy ve školních olympiádách, za které by mohli mít body navíc. Nakonec se do tříd primy vešli všichni, kterých se to týkalo, věc k řešení to ale je.

Konečné slovo má ředitel

Školy si vzaly za své i doporučení společnosti Cermat, která testy zajišťuje, aby jejich výsledek tvořil při rozhodování o přijetí polovinu. Ta druhá představuje známky ze základní školy a úspěchy v soutěžích a olympiádách. Konečné slovo však má ředitel.

„Zůstává tak naděje i pro ty žáky, kteří mají výborné výsledky ve škole, ale testy pokazí, třeba z nervozity,“ řekl ředitel Střední průmyslové školy ve Zlíně Radomír Nedbal.

Důvod, proč vedení školy musí zůstat volná ruka, je ale ještě jeden. A zásadnější.

Stát totiž školám posílá peníze podle toho, kolik mají studentů, a ředitel se tak musí především starat o to, aby jich získal dost. Že pak v krajním případě doplňují třídy vybraných studentů třeba i čtyřkaři, je věc jiná.

„Až se změní financování škol, může stát určovat, koho přijmout. Do té doby je prvotní úkol ředitele zajistit dostatek studentů,“ vysvětlil ředitel velehradského gymnázia Hegr.

Hranice se nedá nastavit centrálně, říká krajský radní

Právě jednotné přijímačky přitom mají za úkol vyhledat mezi absolventy základních škol studijní typy. Jednoduše řečeno, kdo je nezvládne, měl by vybírat z učebních oborů.

„Smysl neztrácejí, minimálně aspoň motivují žáky, aby se i v deváté třídě učili. S tím měli dřív kantoři velký problém,“ podotkl šéf Cermatu Jiří Zíka.

Na změně financování se odpovědní lidé shodnou, kdy nastane, ale jasné není.

„Nastavit nepodkročitelnou hranici je problém a centrálně to udělat nelze. Musela by být jiná pro různé typy školy, rozdíly jsou i mezi kraji či lokalitami,“ uvažuje krajský radní pro školství Petr Navrátil.

Slučování škol se neplánuje

Zlínský kraj se o to už v minulosti pokusil. Jednotné přijímačky se tady dělaly několik let před státním zadáním. Kraj je kupoval pro všechny školy od společnosti Scio a platila i minimální hranice.

Jenomže byla dost nízko na to, aby se na školu dostali všichni, kteří uspěli v testech.

„Přijímačky ani hranice nejsou potřebné vůbec. Pokud by byl správně nastavený poměr mezi počtem dětí a míst ve školách, redukovalo by se to přirozeně,“ myslí si ředitel Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži Jan Košárek.

„K tomu ovšem není politická odvaha,“ dodal.

Slučování škol či omezování míst v nich však momentálně nemá kraj v plánu. Školy se zde postupně spojovaly už od roku 2002.

„Hlavní proud máme za sebou. Možná bychom mohli uvažovat ještě o dvou třech případech, ale to není aktuální,“ uvedl Navrátil.

„Osvědčilo se nám mít i malé školy. Třeba proto, že dobře spolupracují s blízkými firmami a absolventi pak zůstávají v regionu,“ doplnil. Zachovaná má zůstat i oborová nabídka či dojezdová vzdálenost.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ředitel gymnázia měl údajně obtěžovat studentky. Soud mu vyměřil tříletou...
Studentka podlehla meningitidě, školu hygienici hlídat nemusejí

Tragická událost se před pár dny stala v Rožnově pod Radhoštěm. Studentka maturitního ročníku místního gymnázia podlehla zánětu mozkových blan. Nebezpečnou...  celý článek

Roman Kafka je žalobce v metanolové kauze, pro hlavní míchače otrávené směsi...
Mohlo zemřít přes 150 tisíc lidí, vrací se žalobce k metanolové aféře

Pět let uplynulo od metanolové aféry. Spolu s policií ji tehdy začal rozkrývat zlínský žalobce Roman Kafka. V rozhovoru pro MF DNES mluví o tom, jestli se může...  celý článek

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.