"Jsme přesvědčeni, že jedinou cestou je samostatnost, protože jsme pouhou periferií Hradiště," vysvětlil mluvčí výboru Stanislav Juriga. Hlas pětašedesátiletého spolumajitele soukromé firmy zní hodně rozhořčeně. Lidem v Jarošově podle něj vadí, že radnice tuto místní část přehlíží a málo tam investuje.
"Kdo se podívá na to, jak vypadá Jarošov, jistě pochopí, proč je třeba, abychom byli samostatní," řekl Juriga. Se skupinkou osmi dalších lidí se scházejí delší dobu. "Myslím, že máme v Jarošově určitou autoritu a ke všemu přistupujeme seriózně. Projeli jsme si různá místa, kde se lidé osamostatnili, a všude říkají, že je to teď lepší. Už brzy necháme udělat letáky a rozneseme je po celém Jarošově," avizoval další kroky.
"Vůbec současnou situaci nepodceňujeme. Jsem ale přesvědčený, že pro místní části toho děláme hodně," reagoval místostarosta Stanislav Blaha. Podle něj je obtížné rozpoznat, jak moc silné je v Jarošově volání po odtržení. Výbor za odtržení se totiž ve středu ozval veřejně poprvé. "Každopádně nesedíme, nespíme, v této chvíli analyzujeme situaci a budeme se snažit jednat," tvrdí Blaha.
Výbor může odradit jen neúspěch v referendu
Radní města situace překvapila, přestože mají v Jarošově svou místní komisi, jejímž předsedou je Josef Omelka. Ten zatím nechce situaci blíže komentovat. "Budu podporovat to, co bude lepší pro občany Jarošova," uvedl.
Juriga ale opakuje, že pro místní je rozhodně lepší odtržení, a jeho výbor proto nemůže od této snahy nic odvrátit. "Jediné, co nás může odradit, je neúspěch v referendu," prohlásil.
Podobné problémy nyní řeší i ve Valašském Meziříčí, kde už si nespokojené místní části Krhová a Poličná vymohly referendum o odtržení. Bude se konat v sobotu 21. dubna.
Místní část Jarošov se chce od Uherského Hradiště odtrhnout.
