Zeměkoule na hřištích nejsou, protože už by na ni žádné nebo skoro žádné dítě neumělo vylézt. Uděláme jim to jednodušší, všechno jim to uděláme jednodušší a rozhodně po nich nebudeme chtít, aby samy zkoušely kam až lze. Před lety to bylo jednoduché - frajeři lezli až nahoru, slabčáci se krčili u země. Nepamatuju si, že by se někdy někomu něco stalo. Rozbité koleno nebo roztržená kůže na hlavě se braly jako součást výukového procesu :))) Jak jsme to mohli přežít?

Tak já si úrazy pamatuju, např. soused propadl vrchní částí skluzavky a roztříštil si holeň, od té doby lehce kulhá, jiný kamarád si velmi pěkně rozsekl lýtko tamtéž na prasklé kluzné části. Není vůbec pravda, že se nikomu nic nestávalo, mám na těle haldu jizev, které vznikly v tomto ́výukového procesu ́ a tak nějak nechápu, od čeho mě dnes vlastně chrání, ve skutečnosti sem velmi rád, že se mi podařilo neodejít s chybějícím okem (pouliční hokej, po kterém mi museli přišít víčko). Na hodně věcí řeknu - ok, ale ta bezpečnost je dneska o level výše.

Navíc - asi si nechcete pamatovat fyzický stav těch hřišť, většina dřevěných částí chyběla, byly tam jen rezavé šrouby, průlezky byly často zrezivělé a skutečně se fyzicky rozpadaly. Nikdo se o to nestaral, v písku musela být suť, aby jej nikdo nekradl, díky neexistenci plotů to bylo ideální místo na venčení čoklů...

Tak nevím, ale vidím u dětí, že lákavější jsou pro ně pevné atrakce, žádná lana nebo řetězy. Takové zeměkouli se nic nevyrovná. A směšné je, že zatímco je kvůli nebezpečí hromadně odstraňována, houpačka bez opěry a pevného držadla, na níž je vyfocena paní inspektorka, nevadí.

Zeměkoule a další nemají certifikaci. A ta je poměrně drahá.

Osobně si ji již moc nevybavuji, zda tam například nebyly ostré úhly, kde by se dětem mohla zaklínit ruka, noha či hlava

Nejde ale jen o tu konstrukci, ale i o dopadové plochy apod.

Za mého dětství žádná hřišťátka nebyla a o bezpečí při zábavě dětí se nestaral nikdo. Ovšem dnes jsou nároky podstatně vyšší a hlavně ve městech je důležité budovat zařízení, kde se mohou děti všech ročníků bezpečně zabavit. Trend budování menších hracích ploch ve Zlíně je rozumný, ale náročnější na kontrolu. Stejně tak je dobře, aby se dětská hřiště propojila s plochami, kde se mohou zabavit i dospělí. Rád chodím kolem takových prostor dobíjet energii z dětského pohybu a nadšení, i když je tam trochu hlučněji, neboť - jak říká přísloví - Dům s dětmi je bazar, dům bez dětí je hřbitov.