Jedna ze slonic ve zlínské zoo. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Mládě slona afrického budeme mít jako první v Česku, věří ve zlínské zoo

  • 3
Slonice Zola ve zlínské zoo podstoupila inseminaci. Jde o historicky první pokus o umělé oplodnění slona afrického na území republiky. Jestli byl úspěšný, bude jisté začátkem příštího roku.

Den D, na který čekali ve zlínské zoologické zahradě dva roky, nastal přesně před týdnem, 29. září. Po dlouhém výcviku a každodenních rozborech krve přišel okamžik vhodný k umělému oplodnění slonice Zoly.

Mezinárodní tým odborníků, jenž čekal v Berlíně na rozhodující telefonát od ředitele zoo Romana Horského, se dal do pohybu.

„Museli jsme vystihnout ne den, ale hodinu. Přitom ještě večer krev blížící se ovulaci neprokázala,“ popsal Horský poslední okamžiky před akcí.

„U slonů jsme byli častěji než s rodinami“

Kdyby to prošvihli, museli by na další vrchol reprodukčního cyklu slonice Zoly čekat tři až čtyři měsíce. „Tím by se inseminace posunula do zimního období, což s sebou nese další problémy. Třeba proto, že ostatní slonice musí být během zákroku venku,“ říká ředitel zlínské zoo Roman Horský.

Unikátní umělé oplodnění samice slona afrického provedl jeho tým společně s mezinárodní skupinou expertů minulý týden. Akce byla naplánovaná do nejmenších detailů, přesto nastaly momenty, které ji mohly pohřbít. Na poslední chvíli se třeba měnil pečlivě vybraný otec případného slůněte.

„U slonů jsme byli častěji než s rodinami,“ usmívá se ředitel.

Plán byl jednoduchý. V Berlíně čekal mezinárodní tým expertů, až dostanou ze Zlína zprávu o blížící se ovulaci slonice. Pak se měli vydat na osm hodin trvající přejezd a cestou vyzvednout v jedné z německých zoo sperma odebrané tamnímu slonovi.

Jenomže zvíře se zrovna dostalo do období, kdy sloní samci bojují mezi sebou, a odběr by byl extrémně rizikový. „Museli jsme se obrátit na francouzskou spermabanku a materiál, který jsme použili, pochází od dvou samců z Afriky. Vzali jsme to nejkvalitnější, co měli,“ popisuje Horský.

O další problém se postarala sama Zola. Při večerním krevním testu se ovulace neprokázala, Horský přesto rozhodl, že odborníci mají přijet. „Popsal jsem jim situaci a řekl, ať o půlnoci sednou do auta a vyrazí,“ říká.

Ve Zlíně tak byli včas na ranní odběr krve. „Když kolega zvedl palec na znamení, že test je pozitivní, obrovsky se mi ulevilo,“ říká s úsměvem Horský. „O pár hodin později mohlo být pozdě.“

Všechny tři slonice začaly s výcvikem zároveň a ještě letos na jaře nebylo jasné, která z nich bude první na řadě. Jedenadvacetiletá Zola se nakonec ukázala jako nejvíce ochotná spolupracovat.

Byla to historicky první inseminace slona afrického na území České republiky. A také v celosvětovém měřítku jde o unikátní zákrok. Z průběhu příprav, zákroku i případné březosti proto vznikne dokument.

„Pokud byla inseminace úspěšná, bude to skutečně nevídaný úspěch. Je za tím obrovská spousta práce, to si laik nedokáže představit,“ ocenil bývalý ředitel zlínské zoo Ivo Klika.

„Dovedu si představit, jak dlouhé a složité musely být přípravy. I zlínským slonicím ale tikají biologické hodiny, a tak je tato snaha opravdu nezbytná,“ doplnil ředitel pražské zahrady Miroslav Bobek.

Sperma za pět tisíc eur

Celá akce vyšla na milion korun. Samotné sperma stálo zhruba pět tisíc eur, částka ale zahrnuje i dvouletý výcvik, opakované testování krve a moči slonic, které nedělá žádná z tuzemských laboratoří a vzorky se musí posílat do Německa.

Nebo speciálně vyrobenou klec, v níž byla Zola během zákroku zavřená.

„Byla klidná. I když se kolem ní pohybovalo víc lidí než obvykle, žádné známky stresu jsme nepozorovali. Vstoupit do klece a nechat za sebou zavřít bránu se slonice učily v rámci výcviku,“ uvedl ošetřovatel Petr Jakšič.

Samotný zákrok trval necelé dvě hodiny, zbylé dvě samice byly v tu dobu ve venkovním výběhu.

„Celou dobu komunikovaly, když se pak dostaly k sobě, Zolu očichávaly a nehnuly se od ní,“ popsal Jakšič.

Slůně by se narodilo za dva roky

Odchov slona afrického v zajetí je složitější než v případě slonů indických, který se podařil například v Ostravě, i kvůli agresivnějším projevům.

Také proto sáhli ve Zlíně k inseminaci. Potřebné sperma získali z německé spermabanky, kde je uložený materiál od divoce žijících slonů.

Takové ostatně byly i všechny tři sloní samice, jež ve Zlíně žijí. Pocházejí z Krugerova národního parku v Jihoafrické republice. Protože ale narušovaly jeho hranice, hrozil jim odstřel.

Dnes je všem kolem dvaceti let a jsou v ideálním reprodukčním věku. Zoo se tak ocitla před otázkou, zda dokáže zajistit odpovídající chovatelské zázemí a pokusí se sama o odchov mláďat, nebo slonice přemístí do jiné zoo.

„Kdybychom to nedokázali, pustil bych je. Chci, aby měly šanci na rozmnožování,“ potvrdil před časem Horský.

Potřebné peníze i pozemky na rozšíření zahrady ale vyjednal. Největší díl, 60 milionů korun, dá zřizovatel, tedy město Zlín. Zhruba 10 milionů přidá i kraj. S výstavbou by se mělo začít už na jaře.

Pokud byla inseminace Zoly úspěšná, narodilo by se slůně v létě za dva roky. Inseminace druhé slonice – Kaly – je předběžně naplánovaná na únor či březen příštího roku.

Slonice ve zlínské zoo si zvykají na klec kvůli inseminaci (více zde):

2. března 2016