Národní kulturní památka Špitálky na okraji Uherského Hradiště, nazývaná též Sadská výšina | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Tajemství Metodějova hrobu. V Mikulčicích není, v Hradišti chybí důkaz

  • 0
Oslavy 1 150. výročí příchodu věrozvěstů na Moravu znovu oživily otázku, kde je místo posledního odpočinku svatého Metoděje. Archeologové předpokládají, že byl po své smrti v roce 885 uložen v Uherském Hradišti, jiní odborníci zase tvrdí, že jeho hrob vůbec neexistuje.

O životě, putování a učení svatého Metoděje víme hodně. Místo jeho posledního odpočinku však zůstává i po staletích zahaleno tajemstvím.

Kapacity z oboru archeologie se sice momentálně shodují na jediné lokalitě, Sadské výšině v Uherském Hradišti, přesto hledání hrobu svatého Metoděje nepřestává.

"Nemáme k dispozici jeho hrob, ale máme místo, kde byl původně uložen," je přesvědčený archeolog Moravského zemského muzea v Brně Luděk Galuška.

Ještě nedávno přitom byly lokality dvě, kromě Hradiště ještě Mikulčice na jižní Moravě. Na obou místech stával velký chrám a v něm se našlo místo, které bylo hrobem.

"Průzkum, který se dělal v Mikulčicích v posledních pěti letech, však prokázal, že hrob je starší, a nemůže tak být Metodějův," řekl Galuška.

Archeologický průzkum slovanského hradiště v Mikulčicích.

Vylučovací metodou tedy zbývá Hradiště. Jenže tamní hrob našli odborníci prázdný, a proto chybí důkazy. Buď ho v průběhu staletí někdo vyplenil, nebo - a tomu chtějí historici stále věřit - přenesli Metodějovi následovníci jeho ostatky jinam.

"Kdyby to tak bylo, můj názor je ten, že by nebyl daleko od původního místa," míní Galuška.

Existují však i další verze. Třeba že hrob vůbec neexistuje.

"Metodějův hrob podle mne nalezen nebyl a je otázka, jestli být nalezený vůbec může. Myslím, že se ani nemohl dochovat," řekl brněnský archeolog Lumír Poláček, který působí v Mikulčicích.

"Rozhodně se nedá nikde spolehlivě doložit, tedy ani v Mikulčicích nebo Sadech," dodal Poláček.

Expert: Jistotu nemá nikdo

Sadská výšina nad Uherským Hradištěm, dnes Výšina svatého Metoděje, byla ještě nedávno místo, o kterém věděli hlavně odborníci a místní lidé. Chodili tam na rande kvůli výhledu na město nebo venčit psy. To se teď výrazně mění.

"Upravuje se přístupová cesta pro pěší, přibudou i nové lavičky a hlavně informační systém," popsal ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec.

Kromě toho se bude místo, které je teď vysypané kamennou drtí, podobat parku.

"Jistotu nemá nikdo, ale že byl hrob Metoděje skutečně tady, je velmi pravděpodobné," ujistil Frolec.

Průkazných argumentů mají odborníci jen málo. Doložit mohou, že Metoděj zemřel na Moravě a že to bylo roku 885.

Čerpají ze dvou literárních děl psaných hlaholicí. Život Konstantina sepsal s největší pravděpodobností jejich žák Kliment, u Života Metoděje je autor ještě nejasnější.

Jisté ale je, že literární skladby mapují život každého z bratří od jejich narození až po smrt.

"Jsou to prameny, které považujeme za pravdivé a reálné. Částečně se překrývají i doplňují," uvedl Galuška.

Zatímco u Cyrila, který zemřel v Římě o šestnáct let dříve než Metoděj, není o místě jeho posledního odpočinku pochyb, v Životě Metoděje je jeho hrob popsán pouze takto: "Ve velkém chrámu moravském po levé straně ve stěně za oltářem svaté Bohorodičky".

Metoděj zde trávil konec života

Na Sadské výšině, dnes Výšině svatého Metoděje, kostel stával. Na popsaném místě archeologové v 60. letech minulého století objevili jeho zbytky a v nich i dutinu, která odpovídá hrobu.

Do teorie zapadá i to, že tady svatý Metoděj strávil posledních dvanáct let svého života.

Národní památník v Mikulčicích spravuje velké naleziště, pravděpodobně zde bylo jedno z významných center Velkomoravské říše.

Svou budoucnost už však nestaví na hledání hrobu Metoděje. Zaměřují se na spolupráci se slovenskými Kopčany, které s nimi přímo sousedí a kde působili žáci obou bratří. Navíc usilují o zápis na seznam UNESCO.

Frolec je uvádí mezi pěti lokalitami, které by člověk při snaze poznat historii Velké Moravy neměl minout. Kromě Mikulčic, Velehradu a Výšiny svatého Metoděje jsou podstatné ještě obec Modrá a Hora Svatého Klimenta u Osvětiman.