Takzvaný spouštěcí hřeben na Buchlově je unikát. Dříve se jím nikdo nezabýval, protože se myslelo, že je to zařízení vybudované až v 19. století, v době Berchtoldů.
„Při průzkumu ale kolegové zjistili, že zařízení pochází z mnohem dřívějšího období,“ prozradil Radim Vrla z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
Mříž je zasazená v první bráně, kterou prochází každý návštěvník hradu. Podle odborníků k ní patří už od dob její výstavby, tedy z 60. let 17. století. Systém je zachovalý a pravděpodobně také stále funkční.
První hradní bránu vystavěl v roce 1663 Hanuš Zikmund z Petřvaldu společně s bastionem vedle ní a opevněním celého prvního nádvoří na Buchlově. „Zavírala se vraty a spouštěcí mříží, která se dochovala dodnes, včetně spouštěcího mechanizmu. Mříž je dřevěná, z čelní strany pobitá plechem a dendrochronologická analýza jejich dřevěných konstrukcí prokázala, že byla zhotovena v době výstavby brány,“ popsal Vrla. Jedná se o jediné takto kompletně dochované zařízení na území republiky.
Objevy naznačily někdejší devastaci hradu při obléhání
Objevů, které souvisejí se stavebním vývojem jednoho z nejstarších hradů v Česku, je ale více. Národní památkový ústav na nich pracuje už několik let.
Během té doby se podařilo odhalit například překvapivou podobu hradních paláců ve druhé polovině 13. století nebo detaily renesanční stavební fáze, při které na Buchlově vznikl dům s loni zpřístupněným tanečním sálem, ale i rozměrná bašta, zvaná dnes Sýpka (více v článku Taneční sál na Buchlově září novotou, vrátí se sem i svatby).
Památkáři také přinesli mimořádně zajímavé zprávy o tom, že hrad byl ve druhé polovině 15. století hodně zdevastovaný. Zřejmě v důsledku obléhání Moravy vojsky Matyáše Korvína.
„O tom se dříve vůbec nevědělo, žádné zprávy o dobytí hradu ani útoku na něj nebyly známé. V tu dobu po bojích zanikla většina moravských hradů, ale protože Buchlov byl královský hrad, tak o něj nájemci měli pořád zájem,“ vysvětlil Vrla.
Stopy po velké destrukci hradu objevil už před lety uznávaný zlínský archeolog Jiří Kohoutek. Současní památkáři na jeho nález navázali a rozšířili ho.